Odpovídá: Filip Sedláček, DiS.
(vedoucí vychovatel, šéfredaktor portálu)
Na stránkách MŠMT se dočteme, že „činnost družiny je určena přednostně pro žáky prvního stupně základní školy; případně i dětem v přípravné třídě jedné nebo více základních škol a dětem v přípravném stupni jedné nebo více základních škol speciálních; školní družina je určena především nejmladším žákům a zájemci by měli být uspokojováni od nejmladších po starší.“ Dále je zde uvedeno, že „o přijetí k zájmovému vzdělávání rozhoduje ředitel“ a „podmínky přijímání účastníků tvoří povinnou součást školního vzdělávacího programu školského zařízení.“
Je tedy zjevné, že platná legislativa ohraničuje podmínky přijetí účastníka pouze věkem a návazností na školní docházku, avšak zároveň umožňuje řediteli/ředitelce školy formulovat užší podmínky v příslušné kapitole ŠVP ŠD a dále rozhodnout o přijetí/nepřijetí v každém případě individuálně.
V praxi to znamená, že dokud má školní družina volnou kapacitu, obvykle nic nebrání přijetí účastníka k zájmovému vzdělávání. Krátký čas strávený listováním ŠVP náhodně vybraných škol nám však napoví, že někteří ředitelé podmínky přijetí zužují vcelku markantně. Běžné je, že přednostně jsou přijímáni účastníci:
- navštěvující první třídu
- dojíždějící
- dříve přihlášení (tedy „kdo dřív přijde, ten dřív mele“)
- přihlášení k zájmovým aktivitám (kroužkům) pořádaným školou či školským zařízením
- kteří jsou dětmi zaměstnanců školy
- ohrožení školním/společenským neúspěchem
- aj.
Z toho mi vyplývá jediné: Podmínky mohou být takové, jaké ředitel/ka nastaví a zřizovatel toleruje. To, že by některá škola nastavila jako podmínku přijetí, že rodič není na mateřské, si však představit nedovedu. Osobně bych v roli rodiče tuto podmínku vnímal jako diskriminační a důrazně bych se vůči ní ohradil. Zároveň je taková podmínka zcela nevynutitelná, protože škola nemá právo po rodičích požadovat doklad o tom, zda jsou zaměstnaní.
Co tedy s tím?
Metodika PHmax praví, že pokud průměrný počet přihlášených žáků ve všech běžných odděleních ŠD je vyšší než 27, má být zřízeno další oddělení, popř. může škola zažádat o výjimku a naplnit oddělení až do počtu 34 žáků, splní-li stanovené podmínky.
Obzvláště, je-li poptávka po místě ve školní družině dlouhodobě vyšší, než její kapacita, považuji za jediné správné řešení navýšit počet oddělení školní družiny.
Částečným řešením by také bylo zvýšení poplatku za školní družinu. Toto opatření je zcela v kompetenci ředitele/ky školy a mohlo by od přihlášky odradit některé rodiče, kteří školní družinu využívají jen jako, de facto, bezplatné „odkladiště“ svých ratolestí. Zvýšený příjem z provozu by byl jistě zároveň přínosem pro rozpočet školy, resp. školského zařízení. Jelikož se průměrný poplatek za školní družinu napříč ČR pohybuje v dramatickém rozpětí cca od 50 Kč do 600 Kč měsíčně, pro mnoho škol by takové zvýšení bylo více než reálné.