Tvořivá destrukce může na první pohled působit jako něco negativního, jako oxymóron. Dítě například vzteky ničí hračku, trhá papír, bourá stavbu z kostek nebo záměrně mění něco, co již vytvořilo. Destrukce nemusí být vždy nutně definitivní ztráta něčeho, ale může být také součástí tvoření, poznávání a vyjadřování emocí. Dítě prostřednictvím ní zkouší, co se stane, […]
... Více...Štítek: psychologie
Jsou klíčové kompetence pro ŠD klíčové?
Pojem klíčové kompetence se ve školství skloňuje již nějakou tu řádku let, školní družinu však z velké části pojem „klíčovky“ obchází obloukem. Je to správně, nebo o něco přicházíme? Co jsou to klíčové kompetence Klíčové kompetence můžeme jednoduše chápat jako schopnosti a dovednosti, které člověk potřebuje pro svůj každodenní život. Nejde ani tak o to, […]
... Více...Psychodynamické aspekty vychovatelství: fantazie
Fantazie je přirozenou součástí dětského vývoje a ve školní družině má své specifické místo. Dítě zde má více prostoru pro spontánní hru, tvoření, vyprávění a volnou interakci s ostatními. Právě prostřednictvím fantazie může zpracovávat zkušenosti, přání, obavy i vztahové situace, které ještě nedokáže vyjádřit přímo slovy. Psychodynamický přístup proto nevnímá fantazii pouze jako „vymýšlení“ nebo […]
... Více...Když je ticho v budově, ale práce už začíná
Nepřímá pedagogická činnost představuje klíčovou, avšak často nedoceněnou složkou práce vychovatele školní družiny. Zahrnuje široké spektrum činností, které neprobíhají v přímé interakci s dětmi, přesto zásadně ovlivňují kvalitu pedagogického procesu, klima družiny i dlouhodobou udržitelnost práce pedagoga.Do tzv. NPČ řadíme zejména plánování, přípravu prostředí, tvorbu materiálů, evaluaci, dokumentaci, organizační činnosti a profesní rozvoj. V odborném kontextu […]
... Více...Psychodynamické aspekty vychovatelství: reparace
Školní družina představuje specifické prostředí, které stojí na pomezí školy a rodiny. Na rozdíl od vyučování zde není hlavním cílem výkon, ale spíše sociální interakce, spontánní činnost a odpočinek. Právě tato uvolněnější atmosféra umožňuje více vyniknout vztahovým dynamikám a emočním procesům, které jsou pro psychodynamické pojetí zásadní. Psychodynamický přístup chápe chování dítěte jako projev vnitřních […]
... Více...Červen jako pedagogický přechod: Rituály, které dětem pomáhají uzavřít a vyrůst
Červen představuje závěrečné období ve školní družině. Děti jsou unavené z celého školního roku, motivace k práci bývá nižší a touha po prázdninách vysoká. Často také dochází k proměně sociálních vztahů, kdy může přibývat spontánních konfliktů, skupina testuje hranice a přechází z režimu pevné struktury do volnějšího režimu. Vychovatel má klíčovou roli při usnadnění tohoto přechodu. […]
... Více...Psychodynamické aspekty vychovatelství: Rezistence ve vztahu dítě – vychovatel
Rezistence patří mezi klíčové pojmy psychodynamického přístupu a v kontextu vychovatelství představuje významný fenomén, který zásadně ovlivňuje každodenní práci vychovatele. V prostředí školní družiny, kde se prolínají výchovné, sociální i emoční procesy, se s ní setkáváme velmi často – a to jak na straně dítěte, tak někdy i u samotného dospělého. Na první pohled může […]
... Více...Klid v květnu: Strategie pedagogické seberegulace v době zvýšené dynamiky dětí
Květen představuje z hlediska pedagogické práce náročné období, jelikož školní rok ještě neskončil, ale jeho dynamika se proměňuje. U dětí se kumuluje únava z dlouhodobé zátěže před blížícím se koncem školního roku, zároveň narůstá očekávání prázdnin a potřeba pohybu. Může tak docházet k rozvolňování pravidel, častějším konfliktům i zvýšené hlučnosti. Toto období však není náročné […]
... Více...Psychodynamické aspekty vychovatelství: Alexithymie
V prostředí školní družiny se denně odehrává množství drobných, avšak psychologicky významných interakcí. Družina není jen prostorem pro odpočinek po vyučování, ale také „sociálně-laboratorním“ polem, kde se formují vztahy, seberegulace i schopnost sdílení emocí. V rámci sériePsychodynamické aspekty vychovatelstvíse tentokrát zaměříme na termín alexithymie a na to, jaký význam má vztah mezi vychovatelem a dítětem […]
... Více...Jaro jako období obnovy, pohybu a vnitřní stability
Pojmem „emoční rovnováha“ rozumíme schopnost dítěte rozpoznávat, pojmenovávat, vyjadřovat a regulovat své emoce. Klíčové je pochopení principu, kdy se nejedná o potlačování negativních pocitů, nýbrž o rozvoj dovednosti, jak s nimi konstruktivně zacházet. V mladším školním věku se děti učí, že je normální cítit různé emoce a že je možné s nimi pracovat, aniž by ohrožovaly […]
... Více...Psychodynamické aspekty vychovatelství: vztahová triáda
Jak zaznívá často i v těchto textech – práce vychovatele ve školní družině není jen o organizaci času, dohledu nebo zábavných aktivitách. Odehrává se v ní také jemná, často neviditelná vztahová práce, která má pro děti zásadní význam. Jedním z klíčových pojmů, jak této práci porozumět, je vztahová triáda. Ta nám z psychodynamické perspektivy pomáhá pochopit, co […]
... Více...Psychodynamické aspekty vychovatelství: Projekce v prostředí ŠD
Školní družina představuje specifické výchovné prostředí, kde se dítě pohybuje v méně formálním režimu než ve školní třídě, ale stále v rámci autoritativně strukturovaného systému. Jak už bylo řečeno dříve, tato kombinace hravosti, volnějších aktivit a zároveň skrytého řádu činí z družiny jedinečný prostor, kde se nevědomé vztahové dynamiky mohou projevovat intenzivněji než ve standardní […]
... Více...Valentýn ve školní družině jako prostředek prevence rizikového chování a podpory zdravých vztahů v kolektivu
Vztahové klima jako ochranný faktor V prostředí školní družiny se děti nacházejí ve vývojové fázi, ve které se významně formují jejich sociální dovednosti, emoční regulace a obraz o sobě samých. Vrstevnické vztahy se stávají důležitým zdrojem sociální opory, ale zároveň i potenciálním rizikem. Pávě proto je práce s klimatem kolektivu považována za jeden z klíčových pilířů primární […]
... Více...Pravidelná psychohygiena vychovatelů školních družin prakticky
Povolání vychovatele školní družiny bývá často podceňované, ale řadíme ho k profesím s vysokými nároky na emoční odolnost. Součástí této profese není pouhý dohled nad dětmi, ale také organizace volnočasových aktivit, řešení konfliktů, podpora žáků se specifickými potřebami a komunikaci se zákonnými zástupci i pedagogy. Jelikož se tyto jednotlivé úkoly a s nimi spojené role prolínají, mohou vyvolávat […]
... Více...Psychodynamické aspekty vychovatelství: internalizace
Pojem internalizace má v psychodynamickém myšlení zásadní význam. Označuje proces, při němž se zkušenosti dítěte s významnými osobami ukládají do jeho psychické struktury a postupně se stávají součástí vnitřního světa. Dítě si tak odnáší z mezilidských vztahů nejen konkrétní zážitky, ale i vnitřní modely chování, očekávání a vztahové vzorce. Pro pedagogickou praxi – a obzvláště […]
... Více...Psychodynamické aspekty vychovatelství: přechodový objekt
Psychodynamická teorie, jejíž významnou součástí je myšlení Donalda Winnicotta, přináší do oblasti vychovatelství cenné podněty pro hlubší pochopení vztahu mezi dítětem a jeho vychovatelem. Zvláště koncepty přechodového objektu a přechodového prostoru jsou užitečné pro uchopení toho, co se odehrává v kontextu školní družiny, kde dítě přechází z prostředí rodiny do prostředí institucionální výchovy. Vychovatel zde […]
... Více...Psychodynamické aspekty vychovatelství: agrese
Úvod Výchovná práce s dětmi, zejména v prostředí institucionální péče, klade na vychovatele vysoké nároky v oblasti emoční dostupnosti, vztahové stability a schopnosti regulace chování dětí s často komplikovanou vývojovou historií. Jedním z nejvýraznějších jevů, se kterým se vychovatelé pravidelně setkávají, je dětská agrese – ať už v podobě otevřeného vzdoru, verbálního napadání, impulzivity, nebo […]
... Více...Aby nám spolu ve družině bylo dobře: závěrečné desatero
Během tohoto školního roku jsme se prostřednictvím článků zaměřovali na podporu příznivého klimatu školní družiny. Ověřili jsme si tak, že prostředí školní družiny má svá specifika, jelikož sem děti často přichází unavené z vyučování, a tak je potřeba zajistit jim uvolnění, zároveň i jasně strukturovaný čas a bezpečné hranice.Pozice vychovatelů tak může být někdy obtížná, jelikož […]
... Více...Jak je to s tou družinářkou?
Dnes jsem ve dvou facebookových skupinách narazila na stejný obrázek:polštářek ve tvaru srdce a na něm nápis:„Ta nejmilejší družinářka.“ Výrobce k tomu přidal milý popisek:„Paní družinářka je tichý hrdina školy.“ Pěkné, že? A přesto se pod tím v diskusi strhla docela živá debata.Některé paní vychovatelky cítily, že jim to oslovení ne úplně sedí – že […]
... Více...Psychodynamické aspekty vychovatelství: ambivalence
Školní družina je prostorem, kde děti tráví nezanedbatelnou část svého dne – mezi učením a návratem domů. V tomto „meziprostoru“ se často odehrávají velmi citlivé vývojové procesy. Ačkoliv se někdy může zdát, že se zde „jen“ odpočívá, hraje nebo vyrábí, ve skutečnosti se v dětech střetávají hluboké city, přání a vnitřní konflikty. Jedním z klíčových […]
... Více...