Odpovídá: Filip Sedláček, DiS.
(vedoucí vychovatel, šéfredaktor portálu)
Podle § 217 zákoníku práce určuje čerpání dovolené zaměstnavatel. Zaměstnanec si tedy nemůže sám stanovit termín dovolené. V praxi je častým zvykem sjednat si dovolenou prostřednictvím dohody, rozhodující slovo ale náleží vždy zaměstnavateli. Ve školství se dovolená čerpá o hlavních či vedlejších prázdninách.
Sečteme-li dny prázdnin za celý školní rok, dostaneme se k číslu, které značně převyšuje 320 hodin (8 týdnů), které nám náleží ze zákona. Během letních prázdnin obvykle čerpáme 7 týdnů (osmý je přípravný), dále jarní, pololetní, Velikonoční, Vánoční a podzimní prázdniny a případná ředitelská volna. I po odečtení dnů státních svátků nám z výše uvedeného vyplývá, že čerpáme více volna, než na kolik máme ze zákona nárok.
Práce o prázdninách
Tento problém lze vyřešit více způsoby. Nasnadě je prázdninový provoz. Více o tomto tématu zde a zde. Pokud škola prázdninový provoz nenabízí, nebo o něj není zájem, popř. pokud vyhoví zaměstnanci a dovolí mu čerpat dovolenou mimo termín prázdnin, je potřeba zaměstnanci nařídit náhradní práci o prázdninách.
Ta je prací nepřímou (nejsou přítomni žáci) a může probíhat na pracovišti či mimo něj dle dohody se zaměstnavatelem. Obvyklou náplní je samostudium, administrativní práce, účast na kurzech a školeních, práce na výzdobě školy apod.
Nemělo by být zvykem nařizovat zaměstnanci náhradní práci, které je zcela v rozporu s jeho pracovní náplní, např. úklid školy či výmalba tříd není prací související s přímou prací pedagogického pracovníka.