Odpovídá: Filip Sedláček, DiS.
(vedoucí vychovatel, šéfredaktor portálu)
Prázdninovému provozu z pohledu přihlášených účastníků jsme se již věnovali zde. Nyní se tedy podíváme také na to, jak se liší provoz o letních prázdninách a jak je vlastně prázdninový provoz personálně zajištěn.
Družina vykonává činnost ve dnech školního vyučování a o školních prázdninách. Po projednání se zřizovatelem může ředitel přerušit činnost družiny v době školních prázdnin. (…) Ředitel zveřejní na vhodném veřejně přístupném místě informaci o přerušení provozu družiny a popřípadě také informaci o možnosti a podmínkách zajištění vzdělávání v jiné družině.
§ 8 odst. 2 vyhlášky č. 74/2005 Sb.
Toliko zákon. Více se k prázdninovému provozu nedočteme. Důvod je prostý. Prázdninový provoz vždy škola projednává přímo se svým zřizovatelem, který o tom, zda provoz vůbec bude, za jakých podmínek a jak bude probíhat, rozhodne v mezích výše zmíněného zákona po domluvě s řediteli škol.
Zatímco provoz o vedlejších prázdninách si obvykle zajišťují školy de facto samy – zjistí zájem, rozhodnou, zda otevřou a informují zřizovatele, který jejich rozhodnutí posvětí, popř. rozhodne o otevření i při malém zájmu a přijetí žáků i z jiných škol, provoz o hlavních prázdninách je standardně řešen více plošně.
Provoz o hlavních prázdninách:
U větších obcí, kde je zřizovatelem město či městská část a zřizovatel spravuje více škol, je provoz o hlavních prázdninách projednán s řediteli všech místně příslušných škol a obvykle se určí jedna či více škol, které budou o letních prázdninách otevřeny a jejich školní družinu pak mohou navštěvovat účastníci i ze všech okolních základních škol. V této roli se školy celkem běžně střídají a není výjimkou, že se o tuto povinnost spravedlivě rozdělí a každá zajistí provoz jen na část prázdnin.
Menší obce, kde je škola pouze jedna, mají situaci samozřejmě složitější. Zde zřizovatel buďto rovnou prázdninový provoz nařídí, či postupuje stejně, jako u vedlejších prázdnin, tedy stanoví minimální počet přihlášených účastníků pro otevření a řídí se výsledkem zjišťování zájmu dodaným touto jedinou školou.
Je-li škola o hlavních prázdninách v provozu, může být, ale také nemusí (dle místních podmínek) zajištěno i školní stravování.
Časový rámec provozu zřizovatel s ředitelem školy obvykle stanovují na 8 hodin denně, tedy např. 8:00 – 16:00.
Výše poplatku za provoz o prázdninách je také stanovena domluvou mezi ředitelem a zřizovatelem, obvykle vychází z obvyklé měsíční úhrady za ŠD, ale je rozdělena do týdnů, nikoliv do měsíců.
Personální zajištění:
U větších škol opět bude tato věc řešena zcela jinak, než u venkovských škol a „malotřídek“. V průběhu prázdnin samozřejmě nadále platí pracovní smlouvy zaměstnanců a počet hodin přímé práce nesmí překročit výši úvazku. Proto se vychovatelky během prázdnin u dětí střídají, přítomna je vždy jedna či dvě, pracují na dopolední a odpolední směny. Pracovní rozpis stanovuje vedoucí vychovatel/ka tak, aby byl co nejspravedlivější a respektoval poměr výše úvazků jednotlivých vychovatelů.
Menší školy, které mají třeba jen jedno či dvě oddělení a zkrácené úvazky, jsou samozřejmě nuceny postupovat jinak. Zde obvykle jsou do role „letních vychovatelek“ povolány i paní učitelky a asistentky pedagoga, protože zajistit každodenní osmihodinový provoz v jednom člověku je bez porušení pracovní smlouvy nereálné.