Máme elektronickou třídní knihu. Já tam zapíši, jaké děti jsem si přebrala od třídní učitelky, ale třeba když končím dřív, tak je předávám jiné vychovatelce jen s lístkem koho jí dávám a případně samostatné odchody. A jedna vychovatelka po mě chce, aby byla v mé třídnici uvedena jako supl. Přitom už tam docházku nedopisuje ani tam není vidět jaké děti ji předávám apod. Když byly papírové knihy, tak tam taky zapsal první a nic víc se neřešilo. Jak to tedy má být správně?
Kristýna R.
Odpovídá: Filip Sedláček, DiS.
(vedoucí vychovatel, šéfredaktor portálu)
Předávání dětí kolegům po skončení pracovní doby je situace, kterou řešíme jako vychovatelé denně, má však své záludnosti, na které je potřeba myslet. Každá školní družina má svůj zavedený postup, jak si děti vychovatelky předávají, ten se odvíjí od formy evidence docházky a starého dobrého zvyku. Legislativně tato problematika nijak upravena není, a to ani formou vyhlášky či doporučení. Zvolená forma je tedy čistě na nás. Při jejím výběru je ale nutné zohlednit více faktorů. V následujících odstavcích se pokusím uvést co nejvíc vyčerpávající seznam možných způsobů předávání dětí a výhody i nevýhody jednotlivých variant.
Lístečkování:
Vychovatel při odchodu sepíše seznam žáků na papírek, doplní případné kroužky a samostatné odchody. Papír předává spolu s dětmi kolegovi a odchází.
Použití: Ve školních družinách, které evidují docházku stále ještě papírově, nebo mají elektronickou třídní knihu, která neumožňuje evidovat přesuny žáků.
Klady: Relativně jednoduché pro oba vychovatele, žádné další „papírování“.
Zápory: Veliké riziko lidské chyby, nepřehlednost při přesunu více oddělení do jednoho (hodně papírků), náročná archivace dokumentace, ještě náročnější dohledávání v případě nutnosti.
Na co si dát pozor: Lísteček se stává pedagogickou dokumentací, ta se má správně několik let archivovat. Na lísteček by měl být dopsán čas odchodu dítěte. Pokud si časy poté vychovatel přepíše do svého docházkového sešitu a poznačí, kdo dítě propustil, může lísteček zlikvidovat. Jakékoliv podepisování se do TK vnímám jako zbytečné a rozhodně nejde o „supl“.
Putovní třídnice:
Vychovatel předává děti spolu se svou třídní knihou/docházkovým sešitem a ten, kdo děti přijímá, pracuje s více knihami najednou.
Použití: Aplikovatelné jen v malých školách s několika málo odděleními a pouze tam, kde se doposud eviduje docházka na papír.
Klady: Žádná práce pro předávajícího vychovatele, žádné papíry navíc. Přebírající vychovatel má u sebe vždy k dispozici telefonické kontakty na rodiče a další zásadní informace o převzatých účastnících.
Zápory: Veliká nepřehlednost pro přebírajícího vychovatele, více knih zabere celý stůl a špatně se v nich hledá. Estetika třídní knihy utrpí použitím vícero barev pera a vícero rukopisů na jedné stránce. Třídnice se denně musí roznášet zpět do patřičných oddělení.
Na co si dát pozor: Za svou třídní knihu zodpovídá osoba uvedená na první straně, jakékoliv chyby jdou za touto osobou. Zde dává smysl podpis do poznámky, ale nikoliv jako supl, ale například s textem: „V 16:30 oddělení převzal: (…)“.
Koncová družina:
Děti se nepředávají dle rozpisu, ale do vyhrazeného prostoru, kde má denně službu někdo z vychovatelů. Toto „oddělení“ má vlastní docházkový sešit, např. tiskopis DOCHÁZKOVÝ SEŠIT od SEVT.
Použití: Pro zpřehlednění evidence docházky ve školních družinách, kde se lístečkuje.
Klady: Relativně jednoduchá archivace pedagogické dokumentace, stabilní místo přesunu je přehledné pro vychovatele i účastníky zájmového vzdělávání.
Zápory: Velká náročnost při přesunu, všechny lístečky je třeba přepsat do papírového sešitu. Žáci odcházejí domů i během přepisování, někteří již jsou psáni v docházkovém sešitě, jiní stále na lístečku a nastává tak chaos a stres, hrozí lidská chyba. Potřeba většího personálního zajištění (jeden přepisuje, druhý zvedá telefony a posílá děti domů, třetí se věnuje dětem).
Na co si dát pozor: Pokud přesouváme všechny žáky do jednoho prostoru, můžeme tím porušovat hygienické předpisy a překročit počet žáků na jednoho vychovatele. K patřičnému listu v docházkovém sešitě by se měli podepsat všichni službu mající vychovatelé.
Elektronická evidence docházky:
V dnešní době je již vcelku běžné, že školní družiny využívají systémy elektronické evidence docházky, mnohé zvládají evidovat i přesuny žáků mezi odděleními, samostatné odchody a kroužky.
Použití: Ve školních družinách všech typů a velikostí, kde je kladen důraz na bezpečnost účastníků zájmového vzdělávání.
Klady: Systém vše ohlídá za nás, není potřeba žádná dodatečná administrativa, riziko lidské chyby je sníženo na minimum. Přesuny jsou rychlé a bezproblémové, vše lze zpětně dohledat.
Zápory: Systém je závislý na tabletu, počítači či telefonu se stabilním připojením k internetu. V případě výpadku internetu je třeba obratem spustit záložní řešení.
Na co si dát pozor: Při přechodu na elektronickou evidenci docházky je potřeba změnit mnohé zažité rutiny spojené s třídní knihou a docházkovým sešitem.
Máte také dotaz?
Napište na redakce@nasedruzina.cz
