Odpovídá: Filip Sedláček, DiS.
(vedoucí vychovatel, šéfredaktor portálu)
§16 zákona č. 563/2004 Sb. definuje možnosti kvalifikace pro výkon práce vychovatele následovně:
Vychovatel získává odbornou kvalifikaci:
- vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd,
- vysokoškolským vzděláním podle § 7 až 10, 12 a 14,
- vysokoškolským vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného studijního programu a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání v oblasti pedagogických věd uskutečňovaném vysokou školou
- vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na vychovatelství nebo na pedagogiku volného času nebo na speciální pedagogiku nebo na sociální pedagogiku,
- vyšším odborným vzděláním získaným ukončením jiného akreditovaného vzdělávacího programu a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na vychovatelství nebo sociální pedagogiku nebo pedagogiku volného času nebo na přípravu učitelů základní školy nebo střední školy
- středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu střední školy v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu vychovatelů nebo pedagogů volného času,
- středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů předškolního vzdělávání a vykonáním jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce profilové části maturitní zkoušky z předmětu zaměřeného na vychovatelství
- středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením jiného vzdělávacího programu středního vzdělávání a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na vychovatelství nebo sociální pedagogiku nebo pedagogiku volného času nebo přípravu učitelů základní školy nebo střední školy.
Souhrnem tedy lze říci, že kvalifikovaným vychovatelem je ten, kdo:
- vystudoval pedagogický obor (vychovatelství, volnočasovou pedagogiku) na střední škole, vyšší odborné škole či vysoké škole
- má přinejmenším jakoukoliv maturitní zkoušku a doplnil si „pedagogické minimum“ v rámci celoživotního vzdělávání
Celoživotní vzdělávání
Vychovatelů, kteří se pro tuto karierní dráhu rozhodli v životě později a kvalifikaci získali v rámci celoživotního vzdělávání je veliký podíl. Občas se jim v oboru hanlivě říká „rychlokvašky“ avšak to, že pedagog původně maturoval např. v oboru cukrář či administrativní pracovník nemá z mé zkušenosti žádný vliv na to, jak kvalitním vychovatelem bude. V naší práci nejde v první řadě o vzdělání, ale o přístup, osobnost a zkušenosti. Vždy upřednostním srdcaře před vzdělancem.
Studium vychovatelství v rámci CŽV nabízí většina vysokých pedagogických škol, trvá obvykle 3 semestry (1,5 roku), pro absolventy VOŠ a VŠ může být zkráceno na 80 prezenčních hodin a je-li dobře pojato, nabízí nejen dostatek teoretických znalostí, ale také praktických dovedností a zkušeností, které jsou pro naši práci nezbytné.
Nekvalifikovaný pedagogický pracovník
Zákon praví, že „Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení může zajišťovat výchovu a vzdělávání po nezbytnou dobu a v nezbytném rozsahu pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace, pokud prokazatelně nemůže tyto činnosti zajistit pedagogickým pracovníkem s odbornou kvalifikací. Tím není dotčena odpovědnost ředitele školy nebo školského zařízení za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání a školských služeb podle zvláštního právního předpisu.“ Kvalifikace tedy není pro práci vychovatele ve školní družině zcela nezbytná, avšak určitě není dobré ji podcenit. Otevírá totiž dveře ke stálému zaměstnání a je důležitá pro osobnostní rozvoj. Kvalifikace také zásadně ovlivňuje zařazení do platové třídy.