Odpovídá: Filip Sedláček, DiS.
(vedoucí vychovatel, šéfredaktor portálu)
V první řadě je třeba ujasnit si pojmy. Týdenní pracovní doba vychovatele/vychovatelky při plném úvazku je, stejně jako u jiných zaměstnání, stanovena na 40 hodin týdně, tedy 8 hodin denně ve všední dny. Tato je rozdělena na dvě části – přímá práce, či přímá pedagogická činnost (PP, PPČ) a nepřímá pedagogická činnost, resp. práce související s přímou pedagogickou činností či nepřímá práce (NP, NPČ). Podíl přímé a nepřímé práce stanovuje zákon v rozpětí 28 – 30 hodin PPČ týdně oproti 10 – 12 hodinám NPČ týdně. To jsou mantinely, ve kterých se může pohybovat zaměstnavatel při stanovování pracovní doby zaměstnance. Tento podíl se pak mění ve prospěch NPČ u vedoucího vychovatele/vedoucí vychovatelky dle počtu oddělení, které má na starost.
Přímá pedagogická práce:
Zahrnuje pouze činnosti, kdy pedagogický pracovník přímo působí na vzdělávaného, tedy uskutečňuje výchovu a vzdělávání. Zjednodušeně řečeno – od převzetí žáků po skončení výuky po předání posledního dítěte rodičům či kolegyni vykonává vychovatel PPČ a to i při volné hře, kdy pouze zajišťuje bezpečnost či při obědě, pokud aktivně dohlíží na žáky a vede je ke správnému stolování a zdravým návykům.
Během PPČ se NELZE věnovat dalším činnostem, tedy zejména NPČ (dělat si přípravy a vyplňovat třídnici u dětí) nebo třeba obědvat (přestávka na oběd musí být jasně vytyčena a dodržena dle zákoníku práce). Samozřejmě je zcela akceptovatelné během přímé práce použít toaletu, nasvačit se, uvařit si kávu, je-li zároveň zajištěna bezpečnost žáků.
V žádném případě sem nelze zařadit suplování, protože jde o činnost, která není v pracovní náplni vychovatele školní družiny a musí být vykonávána na dohodu o pracovní činnosti.
Práce související s přímou pedagogickou činností:
Zahrnuje, jak již název sám napovídá, činnosti, které s PPČ souvisejí. Přípravy, výroba pomůcek, jednání s rodiči, vedením školy, školní psycholožkou, administrativa, péče o kabinety a sklady, porady, DVPP, samostudium, dohledy (ne dozory!), příprava a plánování akcí, u ŠD často také službu v šatně, či na vrátnici aj. Ani sem nelze zařadit suplování, i když to někteří ředitelé zkoušejí.
NPČ lze vykonávat buď na pracovišti, nebo jinde v místě a čase, které si zaměstnanec sám určí.
Rozpory:
Dozor/dohled: Tyto výrazy jsou často zaměňovány, nejde však o synonyma. Vykonává-li pedagogický pracovník pedagogický dozor, jedná v souladu s ŠVP ŠD – aktivně se podílí na výchově účastníků zájmového vzdělávání a jde tedy o přímou pracovní činnost. Vykonává-li dohled, nikoho tím nerozvíjí a nevychovává, jde o činnost neuvedenou v ŠVP ŠD a tedy o práci nepřímou. Pozor tedy na to, co máte zakotvené ve školním vzdělávacím programu. Je-li zde uvedeno, že vychovatel aktivně vede účastníky k pravidlům správného stolování, vykonává v jídelně dozor (PPČ), stejně tak, pokud vychovatel v šatně/na vrátnici rozvíjí sebeobslužné činnosti účastníků, jde o dozor (PPČ). V opačných případech jde o dohled – práci nepřímou a tedy není započítávána „do úvazku“. Je to slovíčkaření, ale v tomto případě extrémně důležité.
Trochu nepříjemný je dopad zákona na organizované akce. Z výše uvedeného vyplývá následující – sporná je přeprava z/na akci i pobyt v místě určení. Jde tedy o přímou, či nepřímou práci? Záleží na tom, co máte uvedeno v ŠVP ŠD a také na okolnostech. Výklad je relativně volný.
Pokud se přepravujete na místo určení dojednaným autobusem, jsem přesvědčen, že během cesty vykonáváte dohled. Pokud vlakem či MHD, je nezbytné aktivně kontrolovat bezpečnost a chování dětí, vychovávat je. To bych tedy osobně zařadil jako dozor, tedy PPČ.
Pokud na místě určení program s žáky řídíte Vy, provádíte je, aktivně vychováváte a vzděláváte (např. ZOO bez průvodce), klaněl bych se také k PPČ. Pokud však vede program dojednaný externí odborník (kouzelník, animátor, průvodce aj.), vykonáváte pouze dohled a jde tedy o NPČ.
Názor Vašeho vedoucího pracovníka však může být odlišný a diskuse je v této věci obtížná.
NPČ vykonávaná doma/na pracovišti: § 22a Zákona o pedagogických pracovnících (563/2004 sb.) říká:
Z citovaného zákona vyplývá následující: o místě a čase výkonu přímé práce rozhoduje vždy zaměstnavatel. Nepřímou práci na pracovišti nařizuje v případě dohledů a v dalších případech, stanovených zákoníkem práce.
Dle právního výkladu PhDr. Mgr. Moniky Puškinové, Ph. D. (zde) „ředitel nařizuje nepřímou práci na pracovišti zejména v těchto případech:
- dohled nad dětmi, žáky, mimo „standardní“ rozvrh výkonu dohledu daného pedagogického pracovníka,
- přítomnost na poradách,
- spolupráce se zákonnými zástupci, konzultační hodiny určené zákonným zástupcům dětí nebo žáků, nebo dětem a žákům,
- spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky.“
Důležitou roli zde hraje slovo zejména. Značí totiž, že tento výčet není konečný. Narážíme tedy opět na jistou vágnost legislativy spojené se školstvím. Význam zákona je však zjevný – ředitel nařizuje místo a čas výkonu nepřímé práce v takových případech, které jsou odůvodnitelné. Společným jmenovatelem všech uvedených příkladů je nezbytnost výkonu NPČ v místě a čase určení. Jen obtížně by se vykonávala porada, které by se každý pedagog zúčastnil v jiném čase, či dohled nad žáky z vlastní ložnice o půlnoci.
Může tedy ředitel nařídit, že máte být denně od osmi do deseti v kabinetě a vykonávat nepřímou práci? Teoreticky ano, ale jeho povinností je Vám na tento čas práci přidělit. Takovou, která nemůže být odůvodnitelně vykonávána jindy a jinde. Navíc součet hodin nepřímé práce nesmí v týdnu překročit stanovený limit (10-12 hodin u plného úvazku), nařídí-li Vám tedy ředitel každodenní dvouhodinovou poradu, zabraňuje Vám ve výkonu dalších prací souvisejících s výkonem přímé práce – příprav, administrativy aj. a jeho rozhodnutí je v rozporu se zákonem.