Září se pomalu přehouplo do své druhé poloviny. Děti už se v družině trochu rozkoukaly, vědí, kam si odložit věci, kde najdou oblíbenou hru nebo stavebnici a postupně poznávají své nové kamarády. Také paní vychovatelky už mají jasnější představu o tom, kdo bude družinu pravidelně navštěvovat, v jakých dnech a časech děti přicházejí a odcházejí a jak vlastně bude jejich společná skupina fungovat.
Přesto adaptace rozhodně nekončí prvním zářijovým týdnem. Vlastně celé září je obdobím vzájemného poznávání, upevňování vztahů a hledání svého místa v novém kolektivu. A právě proto se i ve druhé polovině měsíce stále hodí aktivity, při kterých si znovu připomeneme svá jména, něco málo o sobě prozradíme a vytvoříme něco společně.
Začneme společným sluníčkem, ve kterém bude mít každý své místo. Potom se ještě na chvíli vrátíme k prázdninám a zachytíme svou nejhezčí vzpomínku. A nakonec vytvoříme galerii nás samotných – takových, jací jsme, jak se vidíme nebo třeba čím bychom jednou chtěli být.
Tak jdeme na to! :)))
Reklama
Cíle
- Podporovat další seznamování dětí a upevňování vztahů v již vznikajícím kolektivu.
- Posilovat pocit sounáležitosti se skupinou a vědomí, že každý má v družině své místo.
- Vést děti ke sdílení vlastních zážitků, názorů a představ.
- Rozvíjet jemnou motoriku, tvořivost, fantazii a schopnost spolupracovat na společném díle.
- Podporovat sebepoznání a schopnost jednoduchým způsobem vyjádřit, jak dítě samo sebe vnímá.
Očekávané výstupy
- Dítě se zapojí do společné výtvarné činnosti a respektuje ostatní děti ve skupině.
- Dítě dokáže krátce představit svůj zážitek, nápad nebo představu ostatním.
- Dítě vnímá sebe jako součást skupiny a poznává ostatní děti.
- Dítě zvládne jednoduché výtvarné a pracovní činnosti – otisk ruky, kresbu, stříhání, lepení a práci s různými materiály.
- Dítě dokáže výtvarně zachytit vlastní vzpomínku, představu nebo podobu sebe sama.
1. Společné sluníčko
I když už děti většinu jmen znají, není vůbec na škodu si je znovu připomenout. Z jednotlivých dětských rukou navíc vznikne společný obraz, který může družinu zdobit třeba celý školní rok.
Pomůcky
- bílý papír
- žlutá temperová nebo prstová barva
- fixy
- nůžky
- lepidlo
- velký barevný papír nebo karton na podklad
- žlutý papír na střed kruhu
- tužka
Postup práce
Děti si natřou dlaň žlutou barvou a otisknou ji na bílý papír. Po zaschnutí svůj otisk obkreslí oblíbenou barevnou fixou a následně jej vystřihnou. Do středu každého otisku napíší své jméno.
Z jednotlivých otisků potom společně vytvoříme kruh tak, aby ruce směřovaly ke středu. Doprostřed nalepíme velký žlutý kruh představující společný střed naší skupiny.
Při skládání si můžeme znovu připomenout jména všech dětí a třeba ke každému přidat i jednu drobnost, kterou jsme se o něm během prvních zářijových týdnů dozvěděli.
Hotové sluníčko vystavíme v družině jako připomínku toho, že každý z nás je jiný, ale každý má v našem společném kolektivu své místo.
2. Moje nejhezčí prázdninová vzpomínka
Prázdniny už jsou sice pár týdnů za námi, ale právě teď může být příjemné se k nim ještě na chvíli vrátit. Děti už se navíc mezi sebou trochu znají, a tak pro ně může být snazší svůj zážitek nejen namalovat, ale také o něm ostatním něco povědět.
Pomůcky
- bílý kreslící papír
- tuš
- redispero nebo tenký štětec
- vodové barvy
- štětce různých velikostí
- kelímek s vodou
- tužka
- černý fix
- nůžky
- barevné papíry na rámeček
- lepidlo
Postup práce
Než začneme kreslit, můžeme si společně krátce zavzpomínat na prázdniny. Každé dítě si zkusí vybavit jeden okamžik, místo nebo událost, na kterou nejraději vzpomíná.
Poté si děti tužkou lehce předkreslí obrázek svého zážitku – může to být výlet, dovolená, koupání, hory, tábor, návštěva u babičky, den strávený s kamarády nebo třeba úplně obyčejná chvíle, která jim zůstala v paměti.
Jednotlivé části obrázku obtáhnou tuší pomocí redispera nebo tenkého štětce. Po zaschnutí obrázek vybarví vodovými barvami.
Mezitím si připraví rámeček z barevného papíru, který mohou ozdobit drobnými obrázky nebo motivy souvisejícími s jejich prázdninami. Hotový rámeček nalepí kolem obrázku.
Nakonec můžeme vytvořit malou prázdninovou galerii. Kdo bude chtít, představí ostatním svůj obrázek a krátce povypráví, proč si vybral právě tuto vzpomínku.
3. Tohle jsem já aneb Jak se vidím
Když už se děti několik týdnů znají, můžeme se na ně podívat ještě trochu jinak. Nejen podle jména, ale podle toho, jak samy sebe vnímají, co mají rády, čím jsou zajímavé nebo čím by jednou chtěly být.
Výsledkem může být veselá galerie osobností naší družiny.
Pomůcky
- černobílé fotografie dětí vytištěné na papíře
- barevné papíry
- různé druhy provázků, vlny a příze
- barevné stužky
- kousky látek
- peříčka
- brčka
- bambulky a drobné dekorace
- lepidlo
- nůžky
- případně fixy a pastelky
Postup práce
Děti dostanou svou černobílou fotografii, na které je zachycena jejich postava. Nejprve si ji chvíli prohlédnou a zamyslí se nad tím, jak by chtěly samy sebe dotvořit.
Mohou vytvořit samy sebe tak, jak se vidí dnes, obléknout se do svého oblíbeného oblečení nebo se proměnit v někoho, kým by jednou chtěly být – třeba ve veterinářku, fotbalistu, kuchaře, tanečnici, vědkyni, hasiče, cestovatelku nebo cokoli dalšího, co je napadne.
Pomocí barevných papírů, látek, provázků, vlny, stužek, peříček a dalších materiálů dotvoří postavě oblečení, vlasy a nejrůznější doplňky. Materiály mohou libovolně kombinovat a vytvořit tak svou vlastní originální podobu.
K hotové postavičce mohou starší děti připsat například:
Tohle jsem já.
Mám rád/a…
Umím…
Chtěl/a bych…
Jednou bych chtěl/a být…
Hotové práce vystavíme ve třídě jako společnou galerii. Můžeme se k ní během dalších dní vracet, povídat si o jednotlivých postavičkách a postupně zjišťovat, co mají děti společného a v čem je naopak každý z nich jedinečný.
A možná právě při takovém obyčejném tvoření zjistíme, že i když už máme první zářijové seznamování za sebou, stále máme o svých nových kamarádech co objevovat.
Autor: Justýna Zmeková
