V tomto školním roce jsme se společně formou článků věnovali tématu efektivní týmové spolupráce. Tento článek je posledním z této série, přinese shrnutí důležitých bodů k tomuto tématu. Zároveň v článku naleznete odkazy na jednotlivé předchozí články, takže se k nim pohodlně můžete vrátit.
Týmová spolupráce je klíčovým prvkem, díky němuž dochází ke zvýšení efektivity práce, ale i budování příznivého klimatu v pracovním kolektivu. Více informací o benefitech týmové spolupráce naleznete v úvodním článku této série.
1. Komunikace jako alfa a omega
Komunikace je základním pilířem efektivní týmové spolupráce. Důležitá je otevřená, pravidelná a upřímná komunikace. Součástí je nutné vyjádření společných cílů a očekávání. Již jsem zmiňovala pravidelnost, ta se týká nejen komunikace na denní bázi, ale hlavně i práce se zpětnou vazbou. Více k tomuto tématu naleznete v článku Komunikace jako klíč k efektivní spolupráci.
2. Stanovené role a delegování úkolů
Jasné rozdělení úkolů a odpovědnosti slouží k vyvarování se nedorozumění či vzniku konfliktů. Toto rozdělení úkolů by mělo odpovídat zájmům o schopnostem jednotlivých vychovatelů. Také je důležité umět úkoly delegovat a společně vytvářet prostředí, ve kterém si kolegové navzájem poradí.
3. Vztahy na pracovišti
Tento bod souvisí s tím předchozím, vychovatel může podávat kvalitní práci pouze pokud bude mít zajištěny základní potřeby a pocit bezpečí. Neznamená to, že všichni musí být kamarádi a trávit spolu volný čas. Vhodné však je dobrovolnou formou budovat profesionální vztahy pomocí empatie, aktivního naslouchání, ale zároveň stanovit si jasné hranice, aby byl prostor i pro čas o samotě. Jak na budování kolegiálních vztahů se dozvíte v článku na téma Podpora kolegiálních vztahů.
4. Podpora a motivace
Podpora by měla přicházet právě díky kolegiálním vztahům, ale i od vedení. Můžete si také zakládat obrázky, zprávy a celkovou zpětnou vazbu od dětí a zákonných zástupců, ke kterým se budete vracet ve chvílích, kdy se nebudete cítit dobře. Zároveň můžete kolegiální podporu hledat i za dveřmi vašeho pracoviště – na vzdělávacích akcích či ve facebookových skupinách.
Dva nástroje efektivní týmové spolupráce jsou i Supervize a intervize. Supervize je doslova překládána jako „nadhled“. Kolem těchto nástrojů panuje několik mýtů, které jsme spolu ve výše zmíněném článku rozebírali. Zároveň zde naleznete praktické tipy, jak tyto podpůrné nástroje začlenit do vašeho běžného školního režimu.
5. Techniky pro zvládání stresu
Vzhledem k tomu, že profese vychovatele patří do kategorie pomáhajících profesí, jež přináší stres a zvýšené riziko syndromu vyhoření, je důležité osvojit si techniky pro zvládání akutního stresu, ale zároveň i celoročně pečovat o své duševní zdraví a věnovat čas sobě, blízkým a svým zálibám. Každému samozřejmě vyhovuje jiná technika či má jinou představu o trávení času se sebou samým, proto je důležité zkoušet a najít to, co vyhovuje právě vám. O copingových strategiích, dalších tipech, ale i důležitých kontaktech se dočtete v článku na téma Stres jako součást profese vychovatele.
6. Práce s časem
Tento bod opět vychází z bodu předchozího, jelikož je práce s časem klíčová, aby bylo možné míti dostatek času pro sebe a své blízké. Preference metody pro tzv. řízení času je velice individuální záležitost, proto ty nejčastěji využívané i s návodem „krok za krokem“ pro aplikování řízení času naleznete v článku na téma Time management.
7. Flexibilita
Schopnost adaptovat se na nové situace, naučit se pracovat se změnami v prostředí a přijímat nové nápady a možnosti, to jsou důležité body pro výkon profese vychovatele. I když je výstup z komfortní zóny zpočátku nepříjemný, změna tzv. „zajetých kolejí“ – našich postupů a myšlení umožňuje mimo jiné i další profesní rozvoj, čímž předcházíme syndromu vyhoření.
Inspirujte se osvědčenými on-line nástroji, které zkvalitní vaší týmovou spolupráci, ale i přímou práci s dětmi.
8. Nebát se konfliktů
Konflikty jsou součástí našeho života, stejně tak soukromého, jako i pracovního. Jako profesionálové bychom se měli snažit konfliktům předcházet a hlavně je nikdy neřešit před dětmi. Řešení konfliktů je pro většinu z nás nepříjemné, a proto jej často oddalujeme. Měli bychom však naopak konflikt začít řešit co nejdříve, jakmile je možné vést racionální diskuzi o vzájemných neshodách. Běžným postupem je nechat si nějaký čas na „rozdýchání situace“ a neřešit situace v napjatých emocích. Také je důležité hlouběji se zamyslet nad skutečným zdrojem problému, aby bylo možné hledat jeho řešení.
Na počátku řešení konfliktu je vhodné najít s kolegou společnou řeč, tedy části, ve kterých se shodujete. Diskuze tedy začne příjemným tónem, což přispěje k atmosféře rozvážné debaty a sníží riziko útoků. O aktivním naslouchání jsme se zmiňovali již vícekrát, zvláště u konfliktů je vhodné aktivně naslouchat, poté se ujistit, zda jste slyšenému porozuměli dobře a následně položit doplňující dotazy.
9. Další vzdělávání
Další vzdělávání může souviset s prací na našich slabých stránkách, podpoře a rozvoji našich dovedností a silných stránek, ale patří sem i neustálé vzdělávání se v nových přístupech k dětem či trendech. Nemusí se jednat jen o školení, ale i o poslech podcastů, četbu knih, webináře v pohodlí domova, rozhovory s kolegy a dalšími odborníky a mnoho dalšího. Objevte formu, která vám nejvíce vyhovuje.
10. Pomoc!
Pokud cítíme, že je toho na nás moc, nebojme se říci o pomoc, jelikož se nejedná o známku slabosti. Naše duševní zdraví je velmi důležité, proto si zaslouží pravidelnou péči. Kontakty na odbornou pomoc, které si můžete vyfiltrovat dle kraje či města naleznete například na webu Nevypusť duši.
Přeji Vám zaslouženou dovolenou a mnoho chvil pro čerpání energie do nového školního roku!
Bc. Kristýna Kapounková
