Aby nám spolu ve družině bylo dobře: Efektivní zvládání náročných situací a krizí ve školní družině

Sdílet na sociálních sítích

V dnešním článku se zaměříme na zvládání náročných situací, které mohou nastat ve školní družině. Článek bude opět více zaměřen praktickým směrem tak, abyste zmíněné tipy mohli ihned aplikovat do své praxe ve školní družině.

Krize

V důsledku různého prožívání a emocí dětí, konfliktů či působení vnějších stresových faktorů mohou ve své práci vychovatelé čelit náročným situacím. Nejčastěji se jedná o reakci na změnu, např. situaci doma, ale pro upřesnění si rozdělíme základní typy krize, se kterými se v rámci školní družiny můžeme setkat:

Sociální krize – jedná se o situaci, ve které dochází ke konfliktům mezi dětmi, případně i k šikaně či cílenému vyloučení jedince z kolektivu.
Emoční krize – jedná se o situaci, kdy je dítě zahlceno silnými emocemi, které může být těžké zpracovat. Často se jedná o úzkost, pláč či vztek.
Krize vycházející z působení vnějších stresorů – jedná se o reakci na náročnou situaci v životě dítěte. Nejčastěji se jedná o rozvod rodičů, narození mladšího sourozence či úmrtí v rodině.
Krize vycházející z vývojových a kognitivních potíží – jedná se o situaci, ve které dítě prožívá potíže s učením, zvládáním úkolů či adaptací na nové prostředí. V takovém případě může být školní družina po vyučování bezpečným útočištěm po náročném dni ve vyučování.

Tip! K tématu, jak na tvorbu prostoru pro duševní pohodu ve školní družině si můžete přečíst tento starší článek.

Přístup vychovatele

Emoční inteligencí rozumíme schopnosti rozumět a regulovat vlastní emoce. Jedná se o schopnost, na které je vhodné stále pracovat, jelikož je klíčová pro zvládání krizí ve školní družině.
Právě díky emoční inteligenci mohou vychovatelé lépe reagovat na krize ve školní družině, jelikož dokáží:

poluvytvářet prostředí, které je bezpečné a stabilní.
Empaticky rozpoznat, pokud se dítě v krizi nachází.
Zůstat pevnou kotvou, která dítěti poskytne emocionální oporu.
Zajistit, aby situace příliš negativně neovlivnila pohodu ostatních dětí.

Tato schopnost je také důležitá pro komunikaci s dětmi i zákonnými zástupci a pro efektivní řešení konfliktů.
Ideální je však krizovým situacím ve školní družině předcházet, a proto je důležité neustále společně s dětmi vytvářet stabilní a bezpečné prostředí.

Emocionální podpora – je důležité, aby se děti cítily bezpečně, také, že se na vychovatele mohou obrátit, pokud by je něco trápilo. Vychovatel by však měl mít na paměti, že není psychologem a případně dítě a rodiče odkazovat na odbornou pomoc.

Rutina – dětem dává pocit bezpečí, pokud ví, co mohou očekávat a jaký je plán dne.

Vlastní sebepéče – v první řadě bychom však měli myslet sami na sebe, pokud se vychovatel nebude cítit dobře, obtížně poté může vhodně reagovat na krizové situace u dětí.

Tipy pro efektivní zvládání krizí ve školní družině

V praktické části se zaměříme na konkrétní aktivity, které pomohou dětem lépe zvládat emoce a krizové situace. Opět se zaměříme i na nutnost psychohygieny pro vychovatele, protože jen vyrovnaný a dobře připravený vychovatel může poté být oporou pro děti.

1. Bezpečný prostor

Součástí školní družiny by mělo být místo vhodné pro zklidnění a odpočinek během (nejen) prožívání silných emocí. Dochází tak k zajištění emocionální podpory a wellbeingu dětí.

Pravidelně otevírejte možnost mluvit o emocích a dejte najevo upřímný zájem.
Vychovatel může společně s dětmi vytvořit klidový koutek, který bude určen pro relaxaci, tiché hračky či četbu.
Klidový koutek mohou děti libovolně navštěvovat dle potřeby, je však vhodné, aby byly předem stanovená pravidla a bylo zde zajištěno klidné prostředí.
Diskutujte společně s dětmi, jaké vybavení by uvítaly pro bezpečný prostor (např. tiché hračky, polštáře, apod.).

2. Metoda aktivního naslouchání

Nejen v krizových situacích je nezbytné empaticky věnovat pozornost emocím dětí. Aktivní naslouchání je technikou, díky které vychovatel plně vnímá pocity dítěte, což mu může dodat pocit bezpečí a také zájmu.

Bezpečný start – cílem je nevyvíjet na dítě tlak, ale naopak vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém může sdílet to, co chce) „Pokud chceš, můžeš mi o tom říct více, ale je v pořádku i pokud nechceš. Můžeš klidně začít něčím jiným.“
Parafrázování – cílem je dát dítěti najevo, že ho posloucháme a plně vnímáme, ale i ověření porozuměnému) „Jestli tomu dobře rozumím, tak bys chtěl, aby ti X nebral hračky.“
Zrcadlení – cílem je dát dítěti najevo, že rozumíme tomu, co cítí, případně poskytnout mu možnost k přehodnocení svých pocitů) „Slyším, že tě to asi štve…“.
Oceňování – cílem je pravidelně dávat dítěti najevo, že ho respektujeme a věříme mu) „Chtěla bych tě ocenit, že o tom se mnou takto mluvíš, umím si představit, že to nemusí být lehké.“
Reflexe – cílem je shrnout důležité informace a myšlenky z tohoto rozhovoru a zhodnotit dosažený pokrok) „Už se tady nějakou dobu bavíme, tak bych si to ráda shrnula, mluvil si o X, …“.
Aktivita pro děti „Emoční zrcadlo“) děti ve dvojicích střídavě vyjadřují různé emoce, úkolem druhého dítěte je emoci napodobit a poté pojmenovat. Aktivita učí děti rozpoznávat různé pocity a lépe se vcítit do ostatních. Se staršími dětmi poté může následovat diskuze, co mohlo k takové emoci například vést.

3. Řešení konfliktů mezi dětmi

Konflikty mezi dětmi jsou běžnou součástí školní družiny. Je proto důležité vést děti k efektivnímu řešení konfliktů, jedná se o důležitý krok v prevenci krizových situací.

Vychovatel může vést děti k vyjednávání, je důležité, aby děti dostaly prostor k vyjádření svých pocitů a názorů, ale poté se snažily hledat řešení, které může být vhodné pro všechny strany.
Takovým řešením může být právě metoda „win-win“, kdy řešení přinese zisk oběma zúčastněným stranám (např. u výše zmíněného hádání o hračku – domluva na pravidelném střídání hračky).
Aktivita pro děti „Kruh důvěry“) děti se posadí do kruhu a zkusí kamarádovi po levici říci pozitivní zpětnou vazbu. Tuto aktivitu je vhodné zařazovat pravidelně i se zapojením vychovatele, je možné obměnit podobu – např. zpěv lichotky, napsání lichotky na nakreslenou baterku, aby si tím jedinec mohl „posvítit“ v temnějších časech, apod.

4. Relaxační techniky

Relaxace snižuje napětí a posiluje dítě v regulaci vlastních emocí, proto je důležité, aby vychovatel znal několik technik, které může v případě potřeby využít.
Samozřejmě jejich znalost využijete i v osobním životě, či právě v rámci psychohygieny, o které se dočtete níže.

Zařazujte pravidelně s dětmi aktivity s technikou hlubokého dýchání) např. dech do květu, kdy si každé dítě představí oblíbenou květinu, kterou při nádechu „čichá“ a poté vydechuje, jako by na ni foukalo.
Vyzkoušejte s dětmi Jacobsonovu progresivní svalovou relaxaci, která pracuje se záměrným napětím a poté uvolněním.
Pravidelně můžete zařadit muzikomalbu, kdy děti budou dle hudby libovolně kreslit to, co je právě napadá.
Metoda vizualizace, kdy si představí oblíbené místo – např. pláž v létě, mohou si zavřít oči a nechat procítit pocity, které mají na tomto místě.

Psychohygiena pro vychovatele

Jelikož práci ve školní družině řadíme mezi pomáhající profese, je zde velké riziko syndromu vyhoření. Tato práce je náročná nejen fyzicky, ale také psychicky. Vychovatelé jsou vystaveni různým emocím dětí, častým konfliktům, stresu a nárokům na vysokou míru empatie. A právě proto je klíčové pravidelné zařazování psychohygieny do svého života. Cílem je udržení duševní rovnováhy, prevence syndromu vyhoření a podpora (nejen) duševního zdraví.
Dopřejte si pravidelný odpočinek, čas na relaxaci, blízké lidi i vaše zájmy. Společně s dalšími kolegy se podporujte, sdílejte své zkušenosti a dojmy z práce.
Tip! Vyplňte si Kolo života, ve kterém si zmapujete, v jaké životní oblasti jste nejvíce a nejméně spokojení a zkuste si naplánovat malé kroky ke zlepšení.

Přeji Vám co nejméně krizových situací a mnoho příjemně strávených sebepečujících chvil!