Během tohoto školního roku jsme se prostřednictvím článků zaměřovali na podporu příznivého klimatu školní družiny. Ověřili jsme si tak, že prostředí školní družiny má svá specifika, jelikož sem děti často přichází unavené z vyučování, a tak je potřeba zajistit jim uvolnění, zároveň i jasně strukturovaný čas a bezpečné hranice.
Pozice vychovatelů tak může být někdy obtížná, jelikož zastávají několik rolí – průvodce, autority, ale v určitých situacích i mediátora. Pro zajištění kvalitně stráveného času je nutné vědomě budovat vzájemně respektující vztahy a promyšleně tvořit pravidla.
Tento článek nabízí odborné ukotvení a praktické vodítko v podobě desatera principů, které pomáhají vytvářet v družině atmosféru důvěry, spolupráce a dobrých vztahů. Zároveň si snadno můžete připomenout články s praktickými tipy a inspirací na tematické aktivity.
1. Otevřená komunikace
Otevřená a respektující komunikace je jedním z klíčových pilířů kvalitního pedagogického prostředí ve školní družině, z tohoto bodu poté vychází i ty následující. Nejedná se o pouhé předávání informací, ale především o vytváření důvěry, sdílení emocí a aktivní naslouchání. Komunikační klima, které vychovatel cíleně rozvíjí, má zásadní vliv na pohodu dětí, vztahy mezi vrstevníky i celkové sociální klima družiny.
Neodmyslitelnou část tvoří: autenticita, empatie, srozumitelnost a aktivní naslouchání. Kvalitní spolupráce s rodiči je postavena na pravidelném, vstřícném a partnerském dialogu. Vychovatelé by měli rodiče nejen informovat o činnosti družiny, ale také jim naslouchat, aktivně je zapojovat do života družiny a vytvářet prostor pro zpětnou vazbu – viz článek o zapojení rodičů do dění školní družiny.
Nezastupitelnou roli hraje i vnitřní týmová komunikace, která má zásadní dopad na klima celé školy. Problematice efektivní týmové spolupráce jsme se věnovali v minulém školním roce, zásadní body si můžete připomenout v desateru týmové spolupráce.
2. Jasná a pochopitelná pravidla
Cílem každé výchovně-vzdělávací instituce by mělo být zprostředkování bezpečí. Jedná se o holistické pojetí bezpečí – tedy i to psychické. Jednou z metod jsou právě jasně stanovená pravidla, která poskytují pocit jistoty a bezpečí. U jejich tvorby je nutná srozumitelnost, spolupráce s dětmi a logická provázanost s životem dětí i hodnotami, jež škola i společnost podporuje.
Praktické doporučení k efektivní a zábavné tvorbě pravidel si můžete připomenout v našem starším článku.
3. Význam rituálů a pravidelnosti
Děti potřebují předvídatelnost. Pravidelnost pomáhá snížit stres, zklidnit skupinu a posiluje pocit důvěry. Proto je vhodné zavést jednoduché rituály – ranní kroužek, společné přivítání, ukončení dne, reflexi. Opakování a struktura napomáhá dětem i vychovatelům v orientaci v programu dne. Tyto rituály a plán dne je vhodné graficky znázornit pro přehlednost a možnost mít je stále na očích. I zmíněné rituály by měly zastupovat různé kategorie – pohybové, kreativní, výtvarné, a pod. Více praktických tipů si můžete připomenout ve článku o vlivu prostředí a výběru aktivit na psychiku dítěte.
4. Environmentální aspekt
Zařazení (nejen) ekologického rozměru do působení školní družiny má velký potenciál, a to nejen výchovný, ale také příznivě působící na psychiku. Právě prostředí školní družiny je vhodné pro nenásilné budování vztahu k přírodě. Klíčovými prvky jsou: pravidelnost, prožitek a konkrétnost.
Výchova k udržitelnosti může probíhat hravou formou, péči o okolí školy či formou zážitku. Inspiraci na praktické aktivity podporující environmentální aspekt naleznete v tomto článku.
5. Emoční výchova a podpora regulace emocí
Důležitou součástí výchovného působení je regulace emocí skrze vědomé vedení vychovatelem. Pokud jsou emoce akceptovány (nikoliv potlačovány), děti se naučí je rozpoznat, pojmenovat a hledat zdravé strategie zvládání.
Klíčová je reflexe emocí ze strany vychovatele – „Vidím, že jsi naštvaný, chceš si o tom popovídat?„. Vhodné jsou i techniky mindfulness a dechová cvičení, která přispívají ke zklidnění, praktickými tipy se můžete inspirovat v tomto článku.
6. Rozvoj sociálních dovedností
Sociální učení je základní funkcí družiny. Prostřednictvím her, projektů a společných rozhovorů se děti učí spolupracovat, sdílet, domlouvat se, ale i řešit konflikty. Role vychovatele zde spočívá v citlivém vedení skupinových aktivit a podpoře pozitivní skupinové dynamiky. Inspirovat se můžete nápadníkem aktivit k podpoře sociálních vazeb.
7. Možnost volby a samostatnosti
Osvědčené tipy pro každodenní činnost školní družiny zahrnují organizování odpoledne, kdy mají děti na starost různé části programu. Dále je to pravidelná realizace osobních mini projektů a možnost využívat různé koutky (čtenářský, dopravní, senzomotorický, apod.).
V rámci podpory samostatnosti je vhodné pravidelně rozvíjet schopnost řešit konflikty, jak na to se dočtete zde.
8. Význam vztahu s dospělým
Kvalita vztahu s dospělým je v dětství zásadní. Vychovatel by měl být pevným, přítomným a autentickým odborníkem, který umí dětem naslouchat, být pro ně oporou, ale i nastavovat hranice.
Děti se skrze tento vztah učí důvěře, respektu a zvládání náročných situací. Právě pozitivní vztah s vychovatelem podporuje příznivé klima, pocit bezpečí i jejich další rozvoj.
Vychovatel by měl pravidelně sebereflektovat svou práci a zamýšlet se nad přínosem a využitím svých silných stránek v procesu školní družiny.
9. Spolupráce s rodiči
Zákonné zástupce vnímáme jako partnery ve vzdělávacím procesu. Je důležité pravidelně komunikovat, informovat je o průběhu dne, zapojovat je do různých aktivit a projevit zájem o jejich zkušenosti.
V ideálním případě se tak vytváří jednotný výchovný styl a dětem se poskytuje opora z obou významných skupin – rodiny i školy.
10. Reflexe a seberozvoj vychovatele
Kvalita výchovné práce se odvíjí i od schopnosti vychovatele reflektovat svou činnost, hledat inspiraci, vzdělávat se a pečovat o svou psychohygienu. Sdílení s kolegy, supervize nebo metodická setkání mohou přinést nejen profesní růst, ale také nutnou prevenci syndromu vyhoření.
Praktické otázky k sebereflexi výchovně- vzdělávací práce a přípravu na další školní rok naleznete v letním článku.
Závěr
Hlavní myšlenkou závěrečného desatera je naprostá nezbytnost soustředění se na vztahy, komunikaci, pravidelnost a reflexi, díky čemuž vznikne prostor, kde se budou dobře cítit nejen děti, ale i vychovatelé.
Inspirujte se zábavnými aktivitami pro reflexi školního roku s dětmi.
Bc. Kristýna Kapounková
