Aby nám spolu ve družině bylo dobře: Podpora sociálních vazeb

Sdílet na sociálních sítích

Ve druhém díle tohoto seriálu se zaměříme na
podporu sociálních vazeb, což je jeden z klíčových úkolů vychovatelů školních družin. Prostředí, které vede děti k osobnímu i kolektivnímu růstu by mělo být zdravé a podporující, aby se v něm děti nebály projevit, vzájemně se učily a rozvíjely prosociální chování. Nejprve si toto téma osvětlíme
po teoretické stránce a poté se můžete inspirovat praktickými aktivitami.

Teoretický základ

Jelikož v první řadě považuji za důležité pochopit důležitost sociálních vazeb, uvádím zde několik teorií, jež patří ke klíčovým teoretickým rámcům v této oblasti.

V úvodu se seznámíme s teorií attachmentu, nebo-li připoutanosti, kterou popsal John Bowlby. Tato teorie popisuje připoutání jako silný emocionální vztah mezi dítětem a jeho primárními pečovateli. Jelikož se jedná o silný emocionální vztah, ovlivňuje tak mnoho důležitých faktorů – to, jak děti vnímají a vytvářejí vztahy s vrstevníky, ale i dalšími lidmi, a to i v pozdějších fázích života.

Právě proto je nutné vytvoření příznivého prostředí, protože děti, které se budou cítit bezpečně a mohou důvěřovat vychovateli a ostatním dětem, mají lepší předpoklady k navázání a budování pozitivních vztahů.

Další velmi klíčovou teorií je teorie sociálního učení, ve které psycholog Albert Bandura zdůrazňuje, že děti se učí chováním a interakcí s ostatními. Již u dětí ve školce, dokonce i mladších, si můžeme všimnout napodobování chování, které vidí kolem sebe. Tímto způsobem se formují jejich sociální dovednosti.

Role vychovatele tedy spočívá v tom, aby (nejen) ve školní družině vytvořil model pozitivního a správného chování a podpořil tak děti v rozvoji jejich vlastních dovedností díky pevnému, ale láskyplnému vedení a již zmiňovanému pozitivnímu příkladu.

Poslední zmíněnou teorií je teorie potřeby afiliace, kterou zpracoval David McClelland. V ní uvádí, že lidé mají přirozenou potřebu vytvářet a udržovat pozitivní vztahy s ostatními. Tato teorie je výrazná právě u dětí, jelikož se teprve formují, poznávají svět a učí se orientovat v sociálních vztazích.

K podpoře zdravých sociálních vazeb tak dojde, pokud vychovatel vytvoří prostředí, ve kterém se děti cítí bezpečně, respektovaně a oceňovaně.

Tipy aktivit k podpoře sociálních vazeb

V této části článku se dozvíte, které typy aktivit je vhodné volit, pokud je vaším cílem podporovat sociální vazby. V další části článku již naleznete konkrétní hry a aktivity s tímto cílem.

Hry zaměřené na budování/prohlubování důvěry

Tento typ aktivit může pomoci dětem vytvářet mezi sebou silné vazby, jelikož vyžadují spolupráci a vzájemnou podporu.

Typickým příkladem takovéto aktivity je například hra v párech, ve které má jedno dítě zavázané oči a druhé ho opatrně vede přes překážkovou dráhu či společně konají nějaký úkol. Důležitá je i výměna rolí, což vede k pochopení a tréninku komunikace.

Dramatizace a hraní rolí

Jedná se o nejčastější variantu aktivit pro podporu sociálních vazeb. Tyto aktivity u dětí rozvíjí empatii a porozumění. A to především díky tomu, že se v rámci aktivity mohou ztotožnit s různými rolemi a situacemi, což jim umožní podívat se na situaci z jiné perspektivy a pochopit ostatní. Zároveň tak mají možnost vyzkoušet si nějakou roli či situaci, kterou by jinak nezažily.

Ukázkou této aktivity je hra „Má reakce“, kdy společně s dětmi vytvoříte různé situace zobrazující sociální problémy – například konflikty, rozchod, apod. Vytvořit si také můžete různé role – ať už dle věku, nálady, povahových rysů, apod. Pro odlehčení můžete také zvolit filmové postavy.

Vzájemná pomoc

Vedení dětí k vzájemné pomoci je klíčové pro vytváření pozitivních sociálních vazeb. Samozřejmostí je pozitivní vzor ve vychovateli, ale i průběžné motivování dětí k podpoře ostatních v různých situacích. Můžete vést i pravidelné konverzace o běžných situacích, ve kterých se někdo necítí komfortně, děti mohou popsat možné pocity dané osoby a navrhnout řešení.

Příkladnou aktivitou může být „Schránka pochval“, kterou si společně s dětmi můžete vytvořit. Na konci týdne do ní každé dítě vhodí lísteček se jménem a pochvalou kamaráda. Jinou variantou může být pravidelné týdenní zvolení jedné osoby, kterou za něco ocení/poděkují ji.

Společné projekty a týmové úkoly

Jedním z nejúčinnějších způsobů, který by měl být realizován průběžně a pravidelně během různých témat prolínajících se celým školním rokem je organizování projektů a úkolů, které vyžadují spolupráci. Je vhodné nejprve zjistit, co děti nejvíce zajímá a baví, a poté aktivity tvořit dětem „na míru“. Děti tak podpoříte v dosahování společného cíle, komunikaci, koordinaci, naslouchání a respektování odlišných názorů.

Příkladem této aktivity může být libovolný výtvarný projekt, kdy děti rozdělíte do menších skupin a všichni dostanou stejné materiály. Úkolem každé skupiny je zpracovat téma pomocí těchto materiálů či vytvořit téma libovolné, o kterém poté budou ostatním skupinám vyprávět.

Reflexe

Otevřená komunikace je zásadní pro podporu zdravých sociálních vazeb. Vytvořte si pravidelný návyk diskuzí, aby děti měly prostor pro sdílení pocitů, názorů, zážitků i dalších zkušeností. Dle věku dětí je také vhodné reflektovat své chování a interakce s ostatními.
Příkladem takovéto aktivity je například „Náš bezpečný kruh“, ve kterém má každé dítě příležitost mluvit o tom, co je pro něj důležité. Děti si takto opět procvičují naslouchání ostatním. Kruh můžete zároveň využít i pro reflexi a hodnocení proběhlých aktivit ve školní družině.

Nápadník aktivit podporujících sociální vazby

Jako tým to dokážeme!

Cíl aktivity: Posílení důvěry a kooperace v rámci kolektivu školní družiny.

Pomůcky: Stavební materiály (např. kostky, papírové role, špejle, lepidlo).

Postup:

Nejprve děti rozdělíme do menších skupinek (cca po 4-5 dětech). Důležité je, aby měl každý tým stejný materiál.
Úkolem dětí je postavení co nejvyšší věže z určeného materiálu za určený časový limit. Tento časový limit však nemá sloužit pro soutěžení, ale jako signál pro ukončení činnosti.
V závěru každá skupina představí svůj výtvor a reflektuje, jakým způsobem tým spolupracoval a co se při stavění naučili.

Můj kamarád

Cíl aktivity: Posílení vzájemného poznání a důvěry.

Pomůcky: Papíry většího formátu a pastelky.

Postup:

Každé dítě si zvolí jednoho spolužáka, kterého příliš dobře nezná a pokusí se o něm zjistit co nejvíce informací (oblíbený film, barva, koníček, apod.).
Následně vytvoří plakát, na kterém vyobrazí kamaráda a poté ho pomocí plakátu představí ostatním.
V rámci závěrečné reflexe si shrneme, co jsme se dozvěděli nového, zda jsme objevili nějakou společnou věc/zájem s někým dalším, apod.

Muzicírování

Cíl aktivity: Podpora kreativity a týmové práce prostřednictvím hudby.

Pomůcky: Hudební nástroje (např. tamburíny, triangl, improvizované – kinder vajíčko s fazolemi, apod.).

Postup:

Nejprve rozdělíme děti do skupin a každé dáme nějaké hudební nástroje.
Cílem aktivity je tvorba krátké hudební skladby.
V závěru aktivity každá skupina představí svou skladbu ostatním a společně diskutujeme o tom, jak probíhala tvorba a týmová spolupráce.

Náš příběh

Cíl aktivity: Rozvoj kreativity a empatického naslouchání.

Pomůcky: Papíry a psací potřeby (tužky nebo pero).

Postup:

Vytvoříme s dětmi kruh, do kterého se společně usadíme.
Vychovatel začne příběh jednou větou (např. „Kdysi dávno, během pondělního rána jsem v temném lese objevil něco překvapivého…).
Následně každé dítě přidá jednu větu.
V závěru aktivity diskutujeme o tom, jak se příběh vyvíjel, co děti pobavilo a jak se jim takto společně pracovalo.

Kdo, kde, s kým, co dělali?

Cíl aktivity: Pobavení, rozvoj fantazie a vypravování.

Pomůcky: Papír formátu A4 pro každé dítě, psací potřeby.

Postup:

Děti se usadí do kruhu.
Následně vychovatel rozdá každému dítěti jeden list.
Postupně každý napíše libovolnou odpověď na jednu otázku.
Poté list přehne dozadu, aby nebylo vidět, co právě napsal a pošle list dále po směru hodinových ručiček.
Otázky zní:

Kdo? (podstatné jméno)
S kým?
Co dělali? (sloveso)
Kde?
Kdy?
Proč? (je vhodné upozornit, že věta má začínat slovem „protože…“.

Nakonec list papíru skončí u dítěte, které jej rozloží.
Postupně přečteme legrační věty, které ze hry vznikly a společně reflektujeme, jak jsme se u této hry cítili, co nás nejvíce pobavilo, co se opakovalo, apod.

Vašek s kočkou házeli kamení v posteli před milionem let, protože svítilo sluníčko.

Podpora sociálních vazeb v dětském kolektivu je důležitá jak pro individuální rozvoj dětí, tak pro vytváření harmonického a funkčního prostředí ve školní družině. V dnešním článku jsme se zaměřili na to, jak mohou vychovatelé účinně přispět k rozvoji pozitivních vztahů mezi dětmi. Nezbytnou součástí je empatický, trpělivý a kreativní přístup vychovatele, díky kterému se každé dítě bude cítit oceněné a podporované v rámci kolektivu školní družiny.