Práci pedagogických pracovníků řadíme do pomáhajících profesí, které jsou mnohdy psychicky velmi náročné. Kvalitní odpočinek má svou nezbytnou úlohu, nejen jako prevence syndromu vyhoření. Zároveň však ke konci letních prázdnin již můžeme začít tvořit úspěšný školní rok, a to pro všechny účastníky výchovně vzdělávacího procesu.
Aktivní odpočinek
K prázdninám a odpočinku patří samozřejmě i „povalování se“ na sluníčku, ale ideální je zjistit, co mi dodává energii a elán, a ve svém volnu si to častěji dopřávat. Může to být pobyt v přírodě, čas s blízkými osobami, čtení či jakýkoliv jiný zájem. U této činnosti bychom se měli zregenerovat a nechat hlavu odpočinout. Léto přímo vybízí k pobytu venku, snažte se tedy trávit co nejvíce času venku a ideálně propojit tento čas s pohybem (chůze, běh, cyklistika,…).
Nezapomínejme na čas pro sebe. V mnoha literárních dílech najdeme informaci, že vybudování nového návyku nám trvá zhruba 14-21 dní. Zkuste si tedy pravidelně vyhrazovat čas pro sebe, kdy se odpojíte od on-line světa a ostatních lidí, a pokuste se tento užitečný zvyk přenést i do školního roku.
Sebevzdělávání
Mnoho pedagogických pracovníků však nevydrží „pouze“ odpočívat a chtějí se ve své práci zdokonalovat a dále posouvat i během volna. V tom případě je na místě sebevzdělávání. Můžete vyrazit na letní školu či nějaký dlouhodobější kurz (např. kurz logopedického asistenta), ale v rámci sebevzdělávání jste více pány svého času.
První z variant jsou knihy, ať už tištěné, tak i e-booky. Můžete objevovat různá zákoutí antikvariátů a nechat se inspirovat nějakou knihou s tématikou psychologie či speciální pedagogiky. Aktuálně mohu doporučit například publikaci Prevence a účinné řešení šikany.
Další možností, která v posledních měsících nabývá větší a větší popularity, jsou podcasty. Mým oblíbeným jsou Hovory z kabinetu, ale na trhu jich je již mnohem více. Z on-line světa dále také doporučuji TED talky.
Méně známou, ale velmi účinnou formou je deník, který si každý pedagog vede po svém. Můžete si vypsat témata, která vás zajímají a v určitém časovém úseku se jimi budete zabývat – sepíšete si tedy různé odborné i praktické informace, doporučenou literaturu či jméno kolegy, se kterým toto téma můžete probrat. Skvěle takto funguje i reflexe vlastní práce, ke které se dostaneme níže.
Tímto se dostáváme ke vzájemnému sdílení toho, co jiným pracovníkům zafungovalo nebo naopak nezafungovalo. Pokud ve vašem okolí nemáte nikoho k takovému sdílení, přidejte se do jedné z aktivních facebookových skupin (např. Vychovatelky školních družin sobě či Inspirace pro vychovatelky a vychovatele.
Příprava na následující školní rok
Již výše byl zmíněn pedagogický deník, který si ideálně vedete po celý školní rok. Jsou zde obsaženy vaše poznámky ke zvoleným činnostem. Díky němu tak budete vědět, co vylepšit nebo co mělo u dětí velký úspěch.
Součástí takového deníku může být i vize na následující školní rok:
Jaké jsou mé silné vlastnosti a jak je mohu v práci co nejvíce uplatnit?
Co se mi v minulém školním roce nepovedlo a jak bych v situaci chtěl/a příště zareagovat?
Za co jsem na sebe pyšný/á?
Zážitky z minulého školního roku – fotografie, obrázky dětí, screenshoty e-mailů od rodičů,…
Seznam úspěšných akcí, které se uskutečnily v loňském roce.
Návrh nových akcí (např.: zapojení do projektů Krabice od bot či Ukliďme Česko nebo uspořádání vlastních akcí – „Čte celá družina“ nebo „Vítání jara“).
Sdílení od kolegů (osvědčené tipy, zpětná vazba, apod.) – můžete si naplánovat hospitaci u kolegy.
Seznam kurzů, které bych chtěl/a v následujícím školním roce absolvovat.
Seznam témat/literatury, kterým bych se chtěl/a věnovat.
Cíle pro následující školní rok (realistické, rozepsané do dílčích cílů – menších kroků).
Podoba pedagogického deníku je čistě na vás. Někomu může více vyhovovat on-line forma, jiným forma písemná. Hlavní je vidět výsledek své práce, mít z ní radost a neustále se posouvat.
Bc. Kristýna Kapounková
