Stres jako součást profese vychovatele

Sdílet na sociálních sítích

Profese vychovatele ve školní družině patří k pomáhajícím profesím, jedná se o náročnou práci, ve které řešení nepříjemných či konfliktních situací a práce s/pod tlakem může být téměř na denním pořádku. Mnoho vychovatelů je vystaveno tlaku či mají omezený čas pro sebe a relaxaci.
V dnešním článku naleznete tipy na to, pracovat se stresem a jak si udržet celkovou pohodu v náročném pracovním prostředí družiny.

Alfa i omega

Hned prvním a nejzásadnějším krokem k tomu, abychom se naučili se stresem pracovat je akceptace skutečnosti, že se v určité míře jedná o neodmyslitelnou součást našeho pracovního života. Každý z nás má vlastní stresové signály, proto je vhodné zmapovat si u sebe, které to jsou a naučit se na ně reagovat včas. U většiny lidí se projevují podrážděností, únavou či vyčerpáním.

Copingové strategie

Pojmem „copingové strategie“ označujeme vědomé chování a způsob vyrovnávání se s nezvyklou zátěží či úzkostí. Těchto strategií existuje mnoho, je důležité vybrat tu, co Vám bude vyhovovat nejvíce. Také je možné, že se v různých situacích či životních fázích budou tyto preference měnit.
Kebza (Psychosociální determinanty zdraví, 2005) rozlišuje strategie podle způsobu řešení, a to na strategie zaměřené na problém a strategie zaměřené na emoce.

Očkování proti stresu

„Očkováním proti stresu“, neboli účinnou obranou, může být dostatečné vybavení informací o projevech a možnostech řešení. Společně s adekvátním vzděláváním (nejen v této oblasti) se také zvyšuje schopnost člověka efektivně se proti stresu bránit.
Inspirovat se můžete kurzy či webináři, ale také v zajímavých odborných publikacích:

Stres v práci a životě, David Fontana
Stres jako příležitost, Jacob Drachenberg
Jak zvládnout stres za katedrou, Zdenka Bártová
Konflikty ve škole, Zuzana Svobodová
Učitelské vyhoření, Irena Smetáčková, Stanislav Štech a kol.

Sociální opora

Zapomínat bychom neměli ani na kontakt s lidmi, kteří nemají se školstvím nic společného. Je důležité udržovat kontakty s blízkými lidmi, se kterými můžeme sdílet své radosti i starosti, jelikož v těžkých časech pro sebe vzájemně můžeme být oporou.
Pokud byste však hledali „parťáka“ z oblasti vychovatelství, nezapomeňte se zúčastnit např. obohacující a zajímavé akce Družení 2024.

Práce s hranicemi

Každý pracovník v pomáhajících profesích by měl mít nastavené své vlastní hranice a vědět tak, co už je pro něj neúnosné. To platí i o osobním životě.
Nezbytnou dovedností je také umět odhadnout své možnosti a naučit se říkat „ne“, pokud je to již mimo vaši kapacitu. Tuto dovednost je možné naučit se pravidelným tréninkem a reflexí.
On-line kurz na toto téma nabízí známý český psycholog.

Regenerace

Na dopřání si kvalitního spánku bychom neměli zapomínat ani ve fázích, kdy máme práce nad hlavu. Denně bychom měli spát 6-8 hodin, jedná se o velice individuální záležitost, takže je vhodné u sebe vypozorovat, kolik hodin spánku je pro Vás ideálních.
Nejenže působí preventivně proti různým onemocněním, ale obnovuje psychické a fyzické síly, což je v tomto povolání dosti žádoucí.
Měli bychom dodržovat spánkovou hygienu – snažit se o usínání a vstávání ve stejný čas, nenechat na sebe působit modré světlo alespoň 2 hodiny před spaním, měli bychom mít uspokojené fyzické potřeby (necítit hlad), ale zároveň nejíst tučná a těžká jídla a před spánkem reflektovat svůj den, případně mít naplánované důležité body toho nadcházejícího, aby se již hlava nemusela na nic podobného soustředit.
Více k tématu spánku se dozvíte ve světovém bestselleru.

„Já“ na prvním místě

Vždy bychom měli mít sebe samé na prvním místě, protože pokud nebudeme sami v pořádku a s uspokojenými vlastními potřebami, nezbyde nám mnoho sil (a není to dlouhodobě udržitelné) na výkon této kreativní práce a na kontakt s dětmi a zákonnými zástupci.

Pravidelně si tedy vyhraďte čas pro sebe, svůj koníček či celkové „nicnedělání“. Zasloužíte si to!

Time managment

V odstavci týkajícím se „regenerace“ jsme zmiňovali plánování dne. Časová organizace neboli time managment je skvělým pomocníkem pro sladění několika aktivit a plánování nejen výchovně-vzdělávací péče.

Tomuto tématu se budeme věnovat v samostatném článku.

Akutní stres

Pokud jsme v akutním stresu, můžeme využít některé z níže popsaných strategií.

Relaxační techniky

Jak již název vypovídá, jejich cílem je zrelaxovat se ve vypjaté či náročné situaci.

Nejvyužívanější je tzv. autogenní trénink neboli metoda, která přispívá k rychlé obnově sil a odstranění neklidu. Je samozřejmě vhodné ji pravidelně opakovat. Stačí si lehnout na pohodlné místo a pustit si například tuto nahrávku.

Další technikou může být řízená imaginace, jedná se zapojení vlastní představivosti, záleží na Vás, zda si chcete představovat něco reálného či pouze imaginárního. Její velkou výhodou je možnost realizace v podstatě kdykoliv a kdekoliv, ale je samozřejmě vhodné mít klidné a ničím nerušené prostředí. Vaším úkolem bude navození příjemné představy, kterou budete nějakou dobu (nejprve kratší – např. 5 minut, postupně bude zvyšována až na 20 minut) sledovat.

Je přirozené, že na začátku Vám pozornost bude odbíhat, je potřeba pravidelné trénování a postupně se lépe budete orientovat na přítomnost a svůj dech.

Fyzická aktivita

Fyzická aktivita může být také dobrým pomocníkem pro zvládání stresu, jelikož dochází ke snižování hladiny kortizolu, což vede ke snížení hladiny stresu a úzkosti.

Opět je vhodné fyzickou aktivitu zařazovat preventivně a pravidelně, i při akutním stresu může pomoci několik dřepů, svižná chůze či boxování do boxovacího pytle.

Vlastní prostor

Na naši práci má velký vliv prostředí, ve kterém trávíme tolik času. Pokud je to možné, zkuste si v kabinetu či i přímo ve vaší družině vytvořit krásné prostředí či nějaký relaxační koutek, může to být fotografie vašich blízkých, sezení na gymnastickém míči, kvetoucí rostlina na stole apod.

Zkuste si vyhodnotit, co by na Vás mohlo příznivě působit a pravidelně se k tomu vracejte.

Důležité kontakty

V závěru tohoto článku Vám přinášíme tipy, kam se můžete obrátit v případě, že budete mít pocit, že už je toho na Vás moc. Nejedná se o žádné selhání, ale naopak je výborné, že na sebe myslíte a chcete předejít syndromu vyhoření či dalším záležitostem.