Káboše, neboli kabinety, jsou bezesporu jedny z nejzajímavějších prostor ve škole. Mnohem zajímavější než třídy. Ve třídách se učí. V káboších se žije. O tom, co se vše v kabinetech probírá, vám řeknu někdy příště, až se přestanu červenat.
Vážení čtenáři,
dnes spolu nahlédneme do Vašich kabinetů. Jaké poklady se tam ukrývají a jaké tiché (či hlasité) války zde probíhají? Dozvíte se v dnešním fejetonu.
Káboš
Některé učitelky tráví v kabinetě prakticky každou přestávku, kdy nemají dozor. Jiné si zde ráno odloží svršky a celý den je tu neuvidíte.
Káboš je čtvercový nebo obdélníkový prostor, který je z nějakého záhadného důvodu vždy malý. Ale nestěžujeme si, protože dobře víme, že existují i školy, ve kterých jsou vlastní stůl a židle považovány za přepych, a pokud je vybaven počítačem s tiskárnou či lednicí a kávovarem, lze hovořit přímo o luxusu. V České republice existují také školy bez kabinetů, jen s open-air sborovnou.
Možná jste ani netušili, že kabinety jsou místa obdařena mystikou:
- Ztrácejí se tu věci
- Ztrácejí se tu charaktery
To, že se z kabinetu něco ztratí, se táhne jako černá nit celou mou pedagogickou praxí. Pokud se jedná o věci jako tvrdé či měkké papíry, lepidla, temperové barvy nebo zamražený králík z lednice, lze to snad ještě přehlédnout. Ale s železnou pravidelností tu mizí i peníze. Jestliže vám dá rodič třídní fond přímo do ruky, neboť nezvládne peníz poslat na účet, a vy nejste dostatečně rychlí a neuložíte si právě obdržený obnos okamžitě pod zámek, může se stát, že zmizí.
Ovšem mnohem horší je, když se v kabinetech ztrácí charaktery. Vysvětlím. Ani byste nevěřili, jak je důležité, kam je nově příchozí umístěn. Je-li to mezi vyhořelé, unavené učitelky, do roka a do dne je z čerstvého absolventa svírajícího červený diplom vyhořelý, unavený kus. Je-li sebevětší optimista přidán do kabinetu negativisticky založených pedagožek, do roka a do dne ho „sežerou“.
Rozmísťování osob do kabinetů je u nás jemná logistická disciplína, místy připomínající šachovou partii. No uznejte! Na které škole se zimomřivkám přiděluje kabinet situovaný na jih a dámám v přechodu na sever! To není náhoda. To je zkušenost.
V káboších se také ukrývají poklady. Hlavně proboha nic nevyhodit! Vím, o čem mluvím. Při nedávném vyklízení skladu (ano, předělával se na kabinet) byly nalezeny tyto diplomy: Hrdina socialistické práce, Šťastný pionýr, Za členství v ROH, Milice udělují, Brigáda socialistické práce, Přeborník okresu a Čestné uznání soc. práce.
A mezi tím vším to najednou zřetelně cinklo. Dvakrát.
To když na sebe narazili Řád 25. února a medaile Za chrabrost.
Hana Pollaková
