Začátek školního roku je jistě pro všechny náročný. Pojďme si ho zpříjemnit pohybovými hrami, které mohou být velmi přínosné jak pro novou skupinu dětí, které se mezi sebou ještě neznají, ale i u „starých známých“, kde se potřebujeme přivítat, nastartovat a dále upevňovat vztahy mezi sebou.
Seznamovačky v kruhu:
Zapamatuj si jméno s pohybem
Děti stojí v kruhu – každý se představí jménem a udělá jednoduchý pohyb spojený se slabikováním vlastního jména (rozfázování pohybu dle slabik jména). Příklad: Jmenuji se Jana – vyslovím „JA“ a zároveň se chytnu za obě uši, vyslovím „NA“ a zároveň provedu úklonu hlavou. Takto se představí postupně všechny děti. V druhém kole se zařadí opakování předcházejících pohybů/jmen + vlastního. Tedy ten, kdo začíná má pouze svůj pohyb/jméno, druhý zopakuje pohyb/jméno prvního a přidá svůj… takto se postupně nabaluje – ten poslední má dost nevýhodu, ale každý v kruhu si může „zažádat o pomoc“ – v tu chvíli předvádí všechny děti najednou.
Dobrý den a na shledanou
Skupina stojí v kruhu na dosah souseda. První osoba (vychovatelka) si vybere nějaké dítě v kruhu, naváže oční kontakt a jde pomalu k němu. Mezitím než vychovatelka k dítěti dorazí, vybrané dítě se rozloučí se sousedy, tedy podá ruku kamarádovi po pravé ruce a řekne „na shledanou“, soused mu samozřejmě odpoví: „na shledanou“, stejně se rozloučí s kamarádem po levé ruce (na pořadí stran až tolik nezáleží). Mezitím už k němu dorazila vychovatelka, s kterou se přivítá opět podáním ruky a pozdravem: „Dobrý den“, vychovatelka odpoví: „Dobrý den“ a zaujme místo vybraného dítěte a následně se přivítá s novými sousedy: „Dobrý den“, „Dobrý den“. Dítě, které opouští své místo hned naváže oční kontakt s dalším dítětem v kruhu (vždy nejlépe naproti) a dále se proces opakuje.
Až si to děti zažijí, můžete si hru ztížit. Vychovatelka může v průběhu hry vyrazit k dalšímu dítěti (aniž by jí někdo předtím předal pozdrav), tím se zaktivuje více dětí najednou. To znamená, že následně může být na cestě na jiné místo více dětí najednou. To vyžaduje velké soustředění a děti musí klást velký důraz na oční kontakt – tedy když si někoho vyberu, poté co opustím své místo, musím na něj upřeně celou dobu „zírat“, aby mě vybraná osoba zaregistrovala. Občas v tom vznikne chaos, ale věřte, že tato hra je právě proto velmi oblíbená.
Prostorovky:
Základ – pohyb skupiny prostorem:
Stupnice rychlosti chůze: 1 až 10 (1 – nejpomalejší, 10 – nejrychlejší), skupina by měla rovnoměrně zaplňovat prostor, vnímat se, nenarážet do sebe.
Štronzo: všichni se zastaví, rozhlédnou se po prostoru a ukážou na nevyplněné místo. Tam, kde vznikla velká díra. Cílem je, aby se skupina naladila a snažila se stále držet vyplněný prostor, je to zároveň prevence „chození v kruhu“ – menší děti k tomu mají tendence.
Molekuly
Skupina se pohybuje prostorem (můžete střídat rychlosti), vychovatelka vysloví číslo. Děti (atomy) mají za úkol vytvořit skupinku (molekulu) v daném počtu osob. Je to výborná pomůcka, když chcete vytvořit dvojice, trojice atd., které mají následně pracovat na nějakém úkolu – náhodný výběr, děti to přijímají lépe, než když jim to určí vychovatel.
Odhadni poslepu
Skupina se pohybuje prostorem (můžete střídat rychlosti). Ve chvíli, kdy vychovatelka vysloví Štronzo, osoby se zastaví a zavřou oči. Vychovatelka jmenuje nějaké dítě, ostatní děti mají za úkol (stále však musí mít zavřené oči) ukázat směrem, kde se jmenované dítě asi tak nachází. Následně všichni otevírají oči – ověřují svůj odhad.
Doporučuji dětem vysvětlit, že pokud by podváděly, snažily se otevírat oči, že jim to nic nepřináší. Když se tato hra bude vícekrát opakovat i v průběhu roku, děti se budou více vnímat a posilovat svůj odhad. Je to výborná hra, jak se naučit vnímat ostatní kolem sebe.
Seřaď se poslepu
Skupina se pohybuje po prostoru. Štronzo, zavření očí. Skupina má za úkol seřadit se podle velikosti, ale nesmí u toho mluvit! Vychovatelka může stopovat čas – skupina bude mít motivaci „příště to zvládneme rychleji“ 🙂
Sochy
Ve dvojici. První osoba zavře oči, druhá osoba se postaví do určité polohy „vytvoří sochu“ – dá pokyn první osobě. První osoba (stále se zavřenýma očima) si osahá druhou osobu „sochu“ a pokusí se vytvořit přesnou kopii. Následně otevírá oči a proběhne vzájemná kontrola.
Židle
Po prostoru se ledabyle rozmístí židle. Určí se jeden (záškodník), který svou židli opustí a stoupne si v prostoru do nejvzdálenějšího místa od opuštěné židle. Ostatní sedí. Hra se spouští. Všichni mají za úkol pohybovat se rychlostí 1 (občas velmi obtížné dodržet – hlídá vedoucí). Záškodník se snaží usednout na prázdnou židli, ostatní se mu snaží v tom zabránit tím, že obsazují volné židle. Potíž je v tom, že tím dávají záškodníkovi šanci k obsazení jejich židle. Na to musí neustále reagovat ostatní… pozn. ve chvíli, kdy se rozhodnu zvednout se ze židle – nesmím se na ní již vrátit
Cíl těchto her: posilování důvěry, hmatová paměť, orientace v prostoru, uvědomění si vlastního těla, koordinace a rozsah pohybu, rozvoj smyslového vnímání, spolupráce, uvědomění si vlastních pocitů, emocí – umět je vyjadřovat. Dobré je po ukončení her – hlavně ve dvojicích na důvěru – sdělit své pocity, poznatky.
Na hry poslepu doporučuji hlavně pro děti pásku na oči, např. zde: https://www.rehabilitace-sport.cz/satky-stuhy/2241-paska-na-oci-s-potiskem.html
Pokračování příště…
Autor: Bohuslava Zemanová
