Metodický blok „Na indiánské stezce“



Sdílet na sociálních sítích

Naše škola letos připravila pro nejmladší děti příměstský tábor s názvem INDIÁNSKÉ LÉTO 2024 – Údolí malých hvězd. Téma je dostatečně atraktivní pro děti, pro pedagogy variabilní, kreativní a obsahově bohaté na výběr činností pro suchou i mokrou variantu počasí. Proto tato aktivita lze také využít jako dlouhodobý tematický blok pro školní družinu. Rady a nápady k tématu naleznete níže.

Před začátkem

Pečlivě naplánujte všechny aktivity a vyrobte potřebné polotovary, aby činnosti mohly probíhat bez dlouhých a složitých příprav.
Na internetu lze zakoupit také hotové pracovní listy s touto i jinou tématikou – vybarvovačky – totem, tee pee, zvířata, stopy zvířat, indiánské moudrosti, stopovačky, doplňovačky, jak vybrat své indiánské jméno, atd. Z vámi vybraných pracovních listů můžete dětem vytisknout indiánskou knížku, která dětem zůstane jako vzpomínka.

Ritualizované činnosti

Vymyslete indiánský pokřik. Bude sloužit nejen k povzbuzení nálady, ale i ke svolávání kmene a pocitu sounáležitosti.

Pokud máte dostatek financí, doporučuji také zakoupit indiánské čelenky z filcu, které mají perforované díly – čelenku a ptačí péra ( také filcová, různobarevná). Děti se první den naučí péra přišít. Přiloženou tenkou filcovou barevnou šňůrkou předním stehem provlékají péro přes perforované body v čelence – zvládli to i předškoláci. Podle zásluh pak během bloku mohou dostávat různě barevná péra.


Každý den odpoledne před odchodem domů jsme se sešli u totemu a z „posvátného boxu“ (rozuměj obyčejná krabice, kterou si můžete jakkoliv vyzdobit), losovali motivační kartičku. Je na dětech, aby vysvětlily, co jejich motivační heslo znamená a jestli mu rozumí. Pedagog pomůže s vysvětlením a přidá svou poznámku k chování atd. Převažují pozitivní komentáře! Z celého dne se na tuto aktivitu všichni těšili nejvíc. Kartičky pak nalepili do své Indiánské knížky.

Předposlední den jsme zařadili do programu večerní opékání špekáčků s možností přespání ve škole. Děti, které ještě neměly odvahu s námi zůstat, vyzvedli rodiče, a ostatní jsme si užili společné nocování. Ráno jsme počkali na všechny a posnídali marmeládovou a medovou pomazánku, vybrané jako ty nejoblíbenější ze školkových let.

Mějte k ruce šikovného člověka, co umí s pilou, vrtačkou a ví, kde nařezat dlouhé tlusté lískové nebo jiné pruty. Prostě kutila. Nezapomínejte na bezpečnost. Vždy a všude.


TEE PEE

V žádné indiánské vesnici nesmí chybět tee pee.
Naše vznikla takto:
4 kusy přiměřeně dlouhých dřevěných kůlů (použili jsme lískové pruty průměru asi 5 – 7cm, délka asi 250cm) jsme na jenom konci provrtali a spojili k sobě na vrcholu elektrikářskou stahovací páskou a základnu roztáhli co nejvíc to šlo. Vznikla jakási pyramida, skoro pravidelný čtyřboký jehlan.

Ze dvou kusů barevných viskózových povlaků na přikrývku jsem nastříhala 4 díly budoucích stran stanu – stačilo jednoduše povlaky položit na sebe a zastříhnout do jehlanu bez špičky. Změřila jsem podle sestaveného stanu z kůlů délku boční hrany stanu a podstavnou hranu.
Díly jsem podélně sešila a do spodní části ke spoji přišila kapsu velkou tak, aby se dal zasunout kůl ze základny. Spodní okraj stanu jsem přešila prostým založením a horní okraj začistila širším přešitím, abych pak do okraje navlékla provázek nebo gumu na stažení.
Po začištění krajů jsem vložila kůly do našitých kapes – zevnitř, natáhla plachtu stanu, abych měla sešitou stranu přiloženou ke dřevu boční hrany, upravila napětí a zajistila horní stažení provlečenou gumou nebo provázkem, aby byly strany stanu rovnoměrně rozděleny. Provrtali jsme kůl i látku a pevně spojili opět k sobě stahovací páskou. Kůly jsme rozevřeli, jeden z dílů rozstřihli uprostřed jako vchod a tee pee bylo hotovo.
Dovnitř jsem položila deky, polštáře i koberečky.

TOTEM

Připravíme si návrh budoucího totemu, abychom věděli, jak bude vysoký a kolik dílů použijeme. Vyřazené role z prodeje metrových koberců a látek necháme nařezat šikovným panem školníkem na kratší kusy podle našeho plánku. Stejný kůl, jako máme na tee pee, bude sloužit jako střed totemu, nasadíme na něj jednotlivé kusy rolí. Největším oříškem je připravit základnu totemu, aby byla pevná a bezpečná. My k tomu použili starou pneumatiku vyplněnou betonem, uprostřed s otvorem na zahradní sušák prádla.
Kůl zasuneme do otvoru a sestavíme totem, mezi jednotlivými díly prokládáme nastříhaný kulatý karton. Totem vymalujeme tónovacími barvami a dbáme na to, aby opravdu každý maloval kousek. Protože jen tak bude mít opravdu mocnou sílu a všechna rokování kmene dostanou posvátnou atmosféru.


VLAJKA

Na bílé nebo přírodní plátno rozkreslíme návrh vlajky a tónovacími barvami vybarvíme. Zavěsíme do prostoru k totemu.


TAŠKA

Ze zbytků bavlněného plátna ušijeme jednoduchou tašku s uchem. Indiánskou se stane tak, že dno tašky nesešijeme až na konci obdélníku, ale asi 10cm od okraje. Nastříháním tohoto velkého okraje na proužky vzniknou třásně – zauzlujeme vrchní a spodní třáseň k sobě. Na obrázku je to dobře vidět. Tašku můžeme i nabatikovat známou metodou.


VOŇAVÝ PYTLÍČEK

Máte bylinkovou zahrádku? Nasbírejte společně voňavé bylinky. My jsme použili mátu, mateřídoušku, meduňku, levanduli a tymián. Stonky rostlin jsme nastříhali na menší kousky. Než vyrobíme pytlíček, bylinky se nám na vhodném místě usuší.
Ze zbytků bavlněného plátna sešijeme přiměřeně velký pytlíček. Děti ho pokreslí vlastními náměty – necháme volnost v tvořivosti, dětem bude sloužit k hezkým snům. Naplníme bylinkami a zavážeme.


INDIÁNSKÝ TOMAHAWK

Jakmile začnete motivační rozhovor o tom, že si vyrobíme stejný tomahawk, jako má Vinnetou, rozzáří se oči především chlapcům. A ani jim nevadí, že jeho ostří bude papírové.
Potřebujeme tyčky – topůrka délky cca 30 – 40cm, použili jsme opět lískové pruty s průměrem asi 4cm, do kterých nám šikovný kutil nařezal podélné zářezy asi 7cm. Na přírodní karton nebo opravdu pevný papír jsme předkreslili tvar sekyrky, holkám připomínal velkou mašli. Vystřihli jsme, vložili do zářezu, upravili zastřižením přesahujících okrajů. Opět jsme pokreslili indiánskými vzory nebo svými motivy.
Ostří jsme pak vložili do zářezu a spolu s ním i provázek asi 1 metr dlouhý. Jeden konec jsme nechali u zářezu asi 8cm volný, druhým delším koncem omotávali ostří do kříže tak, aby v topůrku drželo. Oba konce provázku jsme pak pevně zauzlíkovali.


Přeji vám, milé kolegyně a kolegové nejen ve školních družinách, abyste zahájili nový školní rok nabití energií, stejně jako jsme my, díky skvělé táborové partě.

Petra Pilná
Vychovatelka ŠD


Reklama