Blíží se prosinec a s ním také Mikuláš, Anděl a především Čert. Přinášíme vám inspiraci, jak si užít čertovské hrátky v družině. Jednotlivé činnosti si můžete rozložit klidně do celého týdne. Pokud by to nestačilo, doporučujeme také článek z minulého roku – Příběh sv. Mikuláše.
Hlavní cíl:
Získat pozitivní zkušenost s postavou čerta.
Očekávané výstupy:
- umět vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, pohybovými, dramatickými)
- rozvíjet slovní vyjadřování a rozšiřovat slovní zásobu
- uvědomit si co je žádoucí a nežádoucí chování
- uvědomit si vlastní pocity a být schopen je vyjádřit a zvládat
- rozvíjet představivost
- procvičovat koordinaci pohybů – rozvíjet rytmické cítění a dynamiku
- spolupracovat s druhými na společném díle
Komunitní kruh a tvoření pekla:
Pomůcky:
Velký formát papíru (karton), obrázky se znaky pekla, časopisy – výstřižky, pastelky, fixy, nůžky.
Postup:
S dětmi si sedneme do kruhu okolo velkého formátu papíru (velký karton), kde uprostřed může být nalepený kotel a další znaky pekla. Vyprávíme si o zážitcích s čerty. Vychovatel/ka může přidat svůj vlastní zážitek z dětství apod. Využijte příležitost a povídejte si s dětmi o strachu. Čeho se nejvíce bojí, vždyť to nemusí být ani strach z čertů. Čeho se bát nemusíme a před čím máme být naopak ostražití.
Po debatě oznámíme dětem, že si společně na velký formát papíru vytvoříme peklo. Vychovatel/ka pro inspiraci přečte básničku od Michala Černíka „Co víme o čertovi“ (celou básničku naleznete na konci článku). Děti si podle vlastní představy nakreslí čerty na A4, následně vystřihnou a nalepí na velký formát papíru okolo kotle. Můžete dětem také rozdat různé časopisy nebo noviny, z kterých vystřihnout různé obrázky, které mají souvislost s peklem. Vznikne tak koláž, kterou následně můžete vystavit jako společnou práci. Dále doporučuji koláž doplnit různými příslovími, slovními spojeními, lidovými rčeními, týkajícími se čertů, např: „Co je šeptem, to je čertem“, „Šijí s ním všichni čerti“, „To by v tom byl čert“, „Pekelný vynález“, „Pekelně se soustřeď“, „Táhni k čertu“. Zeptejte se dětí, zda nějaké neznají, případně mohou zjistit doma.
Pojmenování čertů
Ať si děti zkusí vzpomenout na jména čertů z různých pohádek a příběhů a samy si vymyslí jména čertů do koláže. Př: Barnabáš, Trepifajxl, Brbla, Solfernus.
Pohybové hry:
Čertovská honička aneb neposlušní čertíci:
Lucifer chytá neposlušné čertíky. Na koho sáhne, ten zkamení – zkamenělý čertík se rozkročí. Ostatní ho mohou zachránit a vrátit do hry tím, že ho podlezou.
Čertí ocásek:
Čertíci mají tři ocásky, nejlépe nastříhané pruhy černé látky nebo krepový papír (pozor, ten se dětem často trhá). Čertíci mají zastrčené ocásky vzadu za kalhoty. Spustíme honičku, děti se snaží „ukrást“ ocásek ostatním. Smí vzít vždy pouze jeden ocásek, který si ihned zastrčí k těm svým. Až poté může pokračovat v lovení dalších ocásků. Můžete hrát jako vyřazovačku – tzn. kdo nemá žádný ocásek, vypadává ze hry. Případně hru časově omezíme a po uplynutí požadované doby vyhrává ten, kdo má nejvíce ulovených ocásků. V této variantě může pokračovat ve hře i ten, komu byly ukradeny všechny ocásky, má tak šanci, že než hra skončí, povede se mu získat ocásky zpět.
Čertovské uhlo(koulo)vání
Před začátkem této hry je potřeba si vyrobit (jednoduše zmuchláním) papírové uhlí/koule, nejlépe z černého papíru. Děti se rozdělí do dvou skupin. Prostor/třída se rozdělí také na dvě poloviny (na zemi označíte lanem, švihadlem). Každý má dvě/tři koule (na začátku však musí být stejný počet na obou stranách). Spustí se čas, můžete určit písničkou. Děti se po tuto dobu snaží zbavit co nejvíce uhlí ze svého území, tzn. vítězem je ten, kdo má na konci hry nejméně uhlí na svém území.
Čertí diskotéka
Pustíme písničky s čertovskou tématikou nebo podle přání dětí sestavíte playlist. Vychovatel/ka vždy v jednu chvíli písničku stopne – Štronzo. Děti se schoulí do klubíčka (dřepnou na bobek, schovají hlavu do klína, zavřou oči). Vychovatel/ka jedno z dětí schová pod (nejlépe černou) přikrývku. Následně ostatní děti hádají, kdo je schovaný pod přikrývkou.
Básnička:
To je mi záhada.
Nikdo nikdy neviděl čerta,
a přece víme, jak vypadá.
Má kopyto na jedné noze
a umí létat po obloze.
Má rohy a oháňkou mává.
Kdepak, to není kráva.
Víme, že bydlí v pekle,
a víme, že žádné peklo není,
a víme, že hudruje vztekle,
asi takhle: blekle, blekle.
A víme, smrdí sírou,
proletí komínem i jinou dírou.
A víme, že je hrozně starý
a hloupý a zlý a provádí čáry
a je strašně chlupatý.
Každý ho umí popsat od hlavy po paty.
Kdo ví, čí je to vina.
Bude v tom nějaká čertovina.
Nikdo nikdy neviděl čerta,
a všichni víme, jak vypadá.
To je mi záhada.
Co víme o čertovi.
Michal Černík
Bohuslava Zemanová
