V minulém povídání jsme měli za úkol zjistit, odkud se vzalo slovo PLATIT. Dozvěděli jsme se, že kupec a diplomat Ibrahím Ibn Jákob, žijící v 10. století, popsal svou cestu po Evropě, při níž navštívil i pražské tržiště, kde byla textilní pláténka běžným platidlem, a jeden denár se směňoval za 10 plátének.
V historii tkanin se můžeme vrátit až o 25 tisíc let zpět, kdy v pálené hlíně byly nalezeny otisky tkaniny zhotovené předtkalcovskými technikami, což je tkaní na karetkách a tkaní na destičkách.
A skokem se posuneme do 15. a 16. století, kdy u nás vznikaly první tkalcovské cechy. Tkalcovské stavy, zvláště v oblastech s vhodnými podmínkami na pěstování lnu a konopí, stály v každé chalupě a tkaní plátna, nebo sukna, bylo významným zdrojem obživy. Když si představíme podmínky, ve kterých tkalci pracovali, byla to nelehká práce. Len se pěstoval na horských políčkách, celá úroda se zpracovávala ručně, ženy se scházely na přástkách a na kolovratu připravovaly přízi, muži celé dny tkali. Početné rodiny byly závislé na velmi nízkých příjmech za odevzdané zboží faktorům, kteří obcházeli usedlosti a natkaná plátna vykupovali podle kvality zpracování. Osnova měla až 6 tisíc osnovních nití a neumíme si ani představit, jak velkou zručnost a řemeslný fortel musel tkadlec mít, aby vůbec dokázal s takto hustou osnovou pracovat. Všimněte si v muzeu vystavených oděvních součástí nebo jen obyčejných plátěných košil, všechna látka byla utkána na ručních stavech a ušita ručně, jen jehlou a nití.
Když i na náš trh pronikla bavlna a stala se lehce dostupným materiálem, plátenictví začalo upadat a s rozvojem mechanické výroby v 19. století ruční tkaní postupně zaniklo. Dnes se můžete setkat s ručními tkalcovskými stavy v muzeích a expozicích skanzenů, několik málo řemeslníků předvádí tkaní na stavu na řemeslných programech nebo ve svých tkalcovských dílnách.
Tkaní na kartonové podložce
Pro naše činnosti s dětmi stačí vědět, že na tkaní potřebujeme osnovu, což je soustava rovnoběžně uložených nití, kterými protkáváme útek, což je materiál, ze kterého tkáme. Budeme tkát nejjednodušším způsobem – plátnovou vazbou, kdy se osnovní nitě pravidelně střídají s útkem, vždy přes jednu nit. Takže útek protkáváme mezi osnovními nitěmi nad a pod neboli před a za osnovní nit.
Cíle:
Rozvoj zručnosti a jemné motoriky, smyslová koordinace, trpělivost, představivost, upevnění pojmů pod a nad, před a za, vědomé zpracování odpadových materiálů, seznámení se s historií řemesla a význam nových slov vztahujících se k řemeslu, bezpečnost při práci, ohleduplnost, dokončení výrobku.
Výstupy:
umí vysvětlit původ slova PLATIT, zná dva základní pojmy – osnova a útek, umí používat útek směrem pod a nad (před a za) osnovní nitě, pracuje bezpečně a ohleduplně.
Prezentace tkaní – výstavka, dárky k různým příležitostem. Upcyklace.
Pomůcky:
pevný karton, nůžky, klubíčka vlny nebo jiné vhodné příze
Pracovní postup:
Na jednoduché vyzkoušení a nácvik střídání nad a pod osnovní nit poslouží kartonová podložka cca 10 cm široká a 20 cm dlouhá. Velikost záleží na tom, jak velkou chcete mít utkanou podložku.
Použijte tvrdý karton například z krabice a pohlídejte, aby byl dostatečně pevný a neprohýbal se.
Nůžkami nastřihněte karton z obou stran asi 1cm podle obrázku, nemusíte být přesní na milimetry, ale dodržujte přibližně stejné mezery – stačí 8 až 10 zářezů.
Potom naveďte osnovu – pevnou vlnu nebo více vláken tenké příze spojte uzlem a naveďte střídavě do zářezů. Jedna strana bude hezky rovně natažená osnova, na druhé straně, kde je uzel, vám osnova půjde šikmo.
Osnova by měla být natažena pevně, ale nepracujte silou, pevně neznamená utahovat.
Lícová strana je ta s rovnými osnovními vlákny, s ní budeme pracovat dál.
Připravíme si útek, to je to, s čím budeme protahovat nad a pod osnovní nitě. My jsme vyzkoušeli pracovat s dřevěnou jehlou – dřevěný kolík se špičkou a dírkou na navlečení příze. Zkusili jsme i bezpečnou jehlu bez ostré špičky, ale nejlépe se nám pracovalo jen tak, se smotanou vlnou, nebo s několika vlákny sdruženými v jeden pramen, cca 2 metry dlouhými.
Začátek tkaní: útek provlečeme pravidelně pod a nad osnovními nitěmi až do konce, konec útku necháme cca 8cm zkraje volně nezatkaný. Druhou řadu protkáváme naopak od první – nad a pod osnovní nit. Třetí řadou se vracíme zase stejně, jako první a tak pořád opakujeme stejně
Pokud uděláte chybu, vypárejte. Útek nestahujte, nechávejte kraj volný, jakoby s očkem příze na konci, snažte se mít okraje zarovnané. Když budete mít osnovu naplněnou až po horní okraj, stáhněte prsty opatrně všechny řady směrem k dolnímu okraji, čímž tkaninu jakoby zpevníte, čím větší je hustota útkových řad, bude váš první utkaný vzorek pevnější.
Protkáváme až do konce útku. Pokud máme ještě volné místo v osnově, nadstavíme útek tak, že protáhneme nový útek ve třech nebo čtyřech protaženích nad a pod společně s koncem původního a pokračujeme dál ve tkaní. Neděláme žádné uzly.
Jakmile máme zcela zaplněný karton opravdu dobře staženými řadami útku, práci ukončíme. Zatkáme útek do konce nebo zbývající část odstřihneme asi s 8cm rezervou, celou práci otočíme na rub a opatrně v polovině osnovních nití přestřihneme. Tady doporučuji, aby dětem pomohl dospělý, protože když se teď stane, že se vám vyvleče osnova, můžete celou práci začít znova a to by byla škoda.
Přestřihli jsme tedy osnovní nitě a postupně opatrně svážeme uzlem vždy tři nebo čtyři do třásně. Část útku, která nám zbyla, spojíme do třásně s některým ze svazků osnovy. Zavažte si jednu stranu třásní, pak teprve vytáhněte osnovní nitě ze zářezů z druhé strany a zavažte uzle na třásně. Teď můžete utáhnout a srovnat výrobek. Zastřihněte pak všechny třásně do stejné délky. Chce to trošku cviku, ale předpokládám, že si aktivitu nejdříve vyzkoušíte a zjistíte tak, co a jak bude pro vás největším oříškem, nebo naopak vymyslíte jiný, třeba snadnější postup.
Experimentujte s velikostí kartonu a utkejte si různé velikosti koberečků. Nebojte se, i pro kluky je to zábava – kobereček může sloužit jako podložka pro oblíbenou hračku, pod hrnek, jako dárek. Většina děvčat si je vyrábí pro plyšáky nebo panenky do pokojíčku. Použijte různé barvy přízí v útku, namíchejte veselé nebo pastelové odstíny, nebo jednobarevné. Osnova může být neutrální, na konci práce z ní budou vidět jen třásně.
Reflexe:
Doporučuji, abyste si nejdříve tkaní podložky vyzkoušeli a získali tak jistotu, že dětem dokážete poradit. Nepodceňujte přípravu materiálu a pomůcek, jakmile začnete tkát, nebude na nějaké hledání vlny a přízí čas. Namotejte si dostatečný počet klubíček, nastříhejte kartony a připravte osnovu – raději víc kusů, než potřebujete pro své oddělení. Při přerušení práce karton dětem podepište, není nic horšího, než „ztratit“ svou práci těsně před dokončením. Každou chybu vypárejte a vraťte se k místu, kde jste špatně protkali útek. Buďte trpěliví…vašemu kafíčku bude vlastnoručně utkaná podložka slušet.
Petra Pilná
Vychovatelka
