Ačkoliv mnozí z nás z toho nemusí být zcela nadšeni, moderní technologie jsou nedílnou součástí každodenního života dětí již od nejútlejšího věku a hrají zásadní roli v jejich sociálním životě, trávení volného času, ale čím dál častěji i vzdělávání.
Je to tak správně? Má tento trend být posilován, nebo se mu máme snažit ze všech sil zabránit? Jasný názor na to má MŠMT, které již řadu let podporuje různé programy a projekty posilující ICT gramotnost žáků prvního i druhého stupně a technologickou vybavenost škol. Záměr ministerstva se jasně potvrdil i v nové revizi RVP, která dramaticky rozšiřuje výuku informatiky a zavádí mj. robotiku a programování.
Cílem revize je modernizovat obsah vzdělávání v digitální oblasti tak, aby odpovídal dynamice a potřebám 21. století. Návrh navazuje na již provedené úpravy v digitální oblasti pro RVP ZV a změny vycházejí z požadavků Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 (SDV) i z cílů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.
https://revize.rvp.cz/
Ačkoliv revize RVP ZV opomíjí (ostatně jako obvykle) existenci školních družin, bez ohledu na náš osobní postoj k této problematice je povinností všech vychovatelů školních družin na tento směr vývoje aktivně reagovat.
Jak přistupovat k technologiím ve školní družině?
S otevřenou myslí a opatrně optimisticky. Stejně jako oheň, chytrá krabička v naší kapse může být skvělým pomocníkem, ale děsivým pánem. U dětí mladšího školního věku to platí dvojnásob.
Hlavním posláním vychovatele/vychovatelky ve školní družině je směrovat účastníky zájmového vzdělávání ke smysluplné organizaci volného času, rozvoji a budování zájmů a dovedností a správnému a zdravému formování sociálních vazeb. Chytrý telefon je dnes již nedílnou součástí všech výše zmíněných oblastí, proto ho určitě nelze zcela vykořenit a ani to není vhodné.
Důležité je uvědomit si, k čemu dítě telefon, tablet a jiná zařízení používá a směrovat ho k jejich používání správným a bezpečným způsobem. Telefon/tablet by neměl soužit jako nástroj k prokrastinaci, ale jako vzdělávací pomůcka a nástroj k rozvoji koníčků a organizaci času.
Jak trávit čas s telefonem:
ANO
- Plánování svého času pomocí kalendáře, upomínek aj.
- Vzdělávací aplikace, např. Duolingo, Zvuky ptáků, Zábavná matematika
- Vyhledávání informací na Google, Wikipedii aj.
- Kalkulačka
- Spolupráce se spolužáky na projektu – e-mail, Google dokumenty, Google Meet
- Vzdělávací a populárně naučná videa na Youtube
- Krátký pasivní odpočinek formou poslechu hudby, zábavného videa nebo hry odpovídající věkové skupině
- Rozvoj koníčků – digitální fotografie, kresba, 3D modelování apod.
NE
- Bezduché mnohahodinové zírání na videa na Youtube
- TikTok
- Sociální sítě
- Komunikace s neznámými osobami
- Nekonečné hraní nesmyslných her
- Internetový obsah neodpovídající věku dětí
Bezpečnost:
Zařízení s přístupem k internetu je nejen nekonečným zdrojem zábavy a informací, ale také rizik a nebezpečí. Je tedy nesmírně důležité vychovávat žáky jako poučené a obezřetné uživatele těchto zařízení. Pokud chceme tato zařízení používat při práci s dětmi, je vhodné žáky důkladně a opakovaně o rizicích poučit a pokud si sami nejsme zcela jisti, přizvat k tomu odborníka (třeba z řady rodičů či učitelů), který s problematikou pomůže.
Finanční rizika
Nejběžnějším nebezpečím, se kterým se na internetu dítě setká jsou placené služby. Většina mobilních her obsahuje tzv. mikrotransakce, tedy nákup virtuálních předmětů, měn, přístupů k dalším úrovním hry apod. Ty jsou rizikem hlavně pro peněženku rodiče. Nikdy nedávejte dítěti přístup k zařízení, které má uložené platební údaje a vždy jej důsledně poučte o finanční zodpovědnosti i ve virtuálním světě.
Osobní údaje
Je důležité, aby dítě znalo své osobní údaje. Telefonní číslo, adresu, datum narození. Stejně důležité je, aby chápalo, že tyto údaje jsou citlivé a zneužitelné a není vhodné je na internetu kamkoliv vyplňovat bez konzultace s dospělým. Citlivým údajem jsou i fotografie, navštěvovaná škola, vlastní lokace.
Viry
Rizikem nejen pro zařízení, se kterým dítě pracuje může být různý nebezpečný software. Počítačové viry mohou nejen poškodit zařízení, ale i získat bez vědomí uživatele výše zmíněné citlivé údaje uživatele, sledovat jeho klávesnici a nebo umožnit třetí osobě použití kamery a mikrofonu k nepozorovanému sledování a odposlechu. Zařízení by mělo být vždy zabezpečeno a jeho uživatel poučen o nebezpečích klikání na neznámé odkazy, stahování neověřených souborů a návštěvě nezabezpečených webových stránek.
Predátoři
Nejvíce medializovaným nebezpečím na internetu jsou samozřejmě dospělé osoby, které s dětmi mohou mít různé nedobré záměry. Proto je důležité, aby děti nepoužívaly sociální sítě (ty jsou obvykle přístupné od 13. či 15. let věku, ale to dítě nezastaví) a aby byly důkladně poučeny, že nemají na webu komunikovat s nikým cizím. Na rozdíl od skutečného světa, na internetu nikdy nevíme s kým zrovna mluvíme a zda říká pravdu o svém věku, pohlaví a úmyslech.
ICT v ŠD
S přihlédnutím ke všemu výše zmíněnému je určitě dobré zařadit do ročního plánu školní družiny práci s ICT vybavením (po důkladném poučení žáků). Nejdostupnější pro nás jsou právě chytré telefony a tablety. Vždy je lepší použít zařízení ve vlastnictví školy, než v soukromém vlastnictví žáka. A to nejen kvůli hmotné zodpovědnosti, ale i bezpečnosti – v takovém případě nebude nutné dítěti poskytovat přístupové údaje ke školní síti, dále víme, co je v zařízení nainstalované a můžeme jeho obsah kontrolovat a korigovat.
Nyní ke konkrétním činnostem, které můžeme v družině s dětmi dělat i když jsme sami třeba méně zkušenými uživateli. Potřeba je pouze několik zařízení s OS Android a přístup ke stabilnímu internetu.
Googlení:
Dopředu si připravíme kartičky s otázkami ze všech možných okruhů. Úmyslně vybereme takové, na které žáci nemohou znát odpověď. Např.:
- Jaké je počasí v Madridu?
- Kdo je prezidentem Polska?
- Kolik obyvatel má Guatemala?
- Které zvíře je nejvíce ohrožené vyhynutím?
- Kolik existuje druhů motýlů?
- Kolik je 277056/312?
- Jak se řekne italsky pomeranč?
- Za jak dlouho oběhne Merkur Slunce?
S žáky si ukážeme, jak funguje Google řádek a vysvětlíme si, jak vyvolat klávesnici, popř. jak použít ikonu mikrofonu. Poté žáky posadíme do kruhu, postupně dáváme doprostřed kartičky a soutěžíme o nejrychlejší správou odpověď. Kdo nashromáždí nejvíce kartiček, vyhrál.
Fotografický výlet:
Žákům ve třídě v klidu ukážeme, jak funguje fotoaparát a kam se fotografie ukládají. Následně vyrazíme do terénu a fotíme přírodní scenérie. Vhodné je vyrazit na jaře či na podzim a zaměřit se na květy/plody, houby, hmyz. Skvělým řešením je také například návštěva Muzea fantastických iluzí.
Máme-li zařízení vlastní, nastavíme u všech stejný uživatelský účet. Fotografie všech žáků se tak budou automaticky zálohovat do společné složky fotky a všichni žáci uvidí na svém zařízení všechny fotky.
Vyhodnocení pak ideálně uděláme s využitím projektoru, můžeme navázat činností zaměřenou na úpravu fotografií.
QR bojovka:
Pomocí generátoru QR kódů si vytvoříme dopředu kartičky s QR kódy obsahujícími písmenka a indicie tak, aby každý kód obsahoval nápovědu, kde najít kód následující a zároveň písmenko tajenky. První kód umístíme přímo ve třídě, poslední bude obsahovat pokyn k návratu a sdělení tajenky vychovateli/vychovatelce.
Kartičky rozmístíme dle indicií, vytvoříme skupinky žáků, každá dostane k dispozici zařízení vybavené QR čtečkou, papír a tužku. Skupinky vypouštíme po dvou až třech minutách.
Filip Sedáček, DiS.
Vedoucí vychovatel
