Začátek září patří mezi psychicky i časově nejnáročnější období ve školním roce. Na pracovišti mnohdy trávíme dvanáct i více hodin denně jen proto, abychom přišli domů a vytáhli notebook, tabulky, barevné papíry a nůžky. To vše proto, abychom stihli své povinnosti vychovatele a zároveň veškerou organizační agendu, schůze, školení a porady.
V tomto článku si shrneme nejvýznamnější a nejurgentnější povinnosti, na které nesmíme na začátku září zapomenout.
Rozvrhy
Sehnat si aktuální rozvrhy tříd a jmenné seznamy dětí je prvním krokem k sestavení vlastních rozpisů, rozdělení tříd a přípravě třídnic. Bohužel se k nim mnohdy dostaneme až koncem přípravného týdne. Trochu času navíc získáme, pokud se podle rozvrhů začíná učit až později – první den, dva, či celý týden bývá vyučování zkrácené.
Úvazky
Počet přihlášených žáků (alespoň předběžný) jsme si zjistili už v červnu, nyní bychom tedy měli již mít jasnou představu o tom, zda budeme pro některé kolegy žádat o zvýšení či snížení úvazku, abychom naplnili PHmax. V ideálním případě máme plný stav vychovatelů a úvazky nastavené tak, že nám stačí pro bezpečné zajištění všech přihlášených účastníků. Mnohdy je nutné s úvazky však hýbat ještě v průběhu září, protože zjištěný předběžný zájem nemusí odpovídat realitě a dětí se nám přihlásí méně či více, než je aktuální kapacita družiny.
Rozpisy
Naprostou prioritu má rozdělení si tříd, stanovení ranních a koncových služeb a suplovacích pohotovostí. Vždy se snažíme rozdělit povinnosti co nejspravedlivěji a zároveň v rámci mezí vyhovět individuálním potřebám jednotlivých vychovatelů. To je velice tenká linie, po které se dá jen obtížně pohybovat a občasnému přešlapu se nevyhneme. Zde nastávají situace, kdy je občas potřeba si „dupnout“ a někomu tu pondělní ranní a páteční koncovou službu zkrátka přidělit, kompromisy ve stylu „tak se o to budeme teda střídat“ a ústupky jako: „Tak si tu 3.A teda vezmu já.“ jsou spíše na obtíž. Nějaké zdání vyváženosti můžeme navodit alespoň tím, že podobné „černé Petry“ si nevytáhne tatáž osoba dva roky po sobě.
Je potřeba také zvážit, zda při sestavování rozpisů nechtěně nezneužíváme ochotu, obětavost či přátelskost některých kolegů, kteří se o nepříjemné směny přihlásí třeba jen proto, že nám chtějí ulehčit život, nebo zda dokonce tyto směny nepřidělujeme podvědomě těm, o kterých víme, že nebudou „remcat“. Tímto přístupem sice sestavíme rozpis rychle, ale zároveň kolektiv naučíme, že odmlouvání, vymlouvání se a brblání je cesta, jak dosáhnout svého.
Když máme hotov elementární rozpis, je načase zabřednout do větších detailů.
Kdo vezme na oběd 2.C po půlené angličtině? Kam upíchnout plnou družinu i s vychovatelkou, když se v prostorech, kde sídlí ještě hodinu učí 4.A? Jak se prostřídáme v jídelně? Komu předá děti kolegyně, která ve čtvrtek končí ve čtyři? Kdo převezme děti po kroužku, který končí v čase vycházky?
Takových nuancí je v naší každodenní práci desítky. Ideální je vše si rozepsat do tabulky. Kdo umí s Excelem, má vyhráno, ostatní se to naučí, nebo vytáhnou tužku a pravítko. Jména vychovatelů do řádků, časy, třeba po třiceti minutách, do sloupečků. Třídám, či jednotlivým činnostem přidělíme barvičky a šup se vším pěkně na nástěnku. Když necháme dost místa, můžeme si tam během roku špendlit i akce a další věci. Dočasné a trvalé změny krásně odlišíme barevnými lepítky, fixami apod. Takto komplexní rozpis je živým organismem, který se vyvíjí během celého školního roku. Čím více oddělení, tím větší moloch. Určitě je super si jej nasdílet v elektronické podobě třeba přes Tabulky Google, ale nic nenahradí jeho papírovou podobu na chodbě u kabinetu. Sem mohou nahlédnout suplenti, méně počítačově zdatné kolegyně a kolegové, cestou pro kávu barevně označená změna udeří do očí každého.
Třídní knihy a docházkové sešity
V ideálním případě máme elektronickou evidenci docházky s třídní knihou a tak nám k přípravě nového školního roku stačí pár kliknutí. V horším případě je načase začít tisknout docházkové archy, nadepisovat a podepisovat třídnice a diskutovat nad tím, zda se škrtá z levého horního či pravého horního rohu. Nejpozději začátkem září by měly být třídní knihy ve stavu vhodném k předání řediteli/ředitelce školy k podpisu na titulní stranu.
Zahajovací třídní schůzky
První den do školy obvykle prvňáčky doprovází rodiče a s třídní učitelkou si zároveň udělají první třídní schůzky. Zde vychovatelé nesmí chybět. Představit se, usmát se na sebe navzájem, převzít a zkontrolovat přihlášky/zápisní lístky, poprosit o papírové utěrky a kapesníčky, seznámit rodiče s programem a harmonogramem družiny… Co vše říct a co vše s rodiči probrat bychom si měli v bodech připravit předem a seznam rozkopírovat pro vychovatelky prvních tříd. Kromě nich je vhodné se na schůzkách, jako vedoucí pracovník, ukázat taky. Představit se, předat na sebe kontakt, nabídnout prostor pro organizační dotazy. Máme-li tři první třídy a přípravku, tak se naběháme, ale za dobrý první dojem to stojí.
Webové stránky školy
Pokud jsme tak neučinili již v přípravném týdnu, nyní je nejvyšší čas aktualizovat webovky družiny. Změnila se výše úhrady? Máme novou paní vychovatelku? Sídlí odd. Večerníčci o dvě třídy vedle? Fofrem s tím na internet. Aktualizované a udržované stránky udělají dobrý dojem, vyplatí se mít na nich i informace o jednotlivých vychovatelkách, třeba i s fotkou. Pokud budeme rodičům často a různými způsoby připomínat, že jsme opravdoví lidé a ne anonymní abstraktní bytosti, které vidí dvakrát za rok, můžeme tím efektivně minimalizovat množství nesmyslné nevraživosti a stížností.
Nezbláznit se
Udržet si v tom všem alespoň přiměřeně dobrou náladu a zároveň být oporou ostatním vychovatelům, mnohdy novým, nezkušeným a vyděšeným, nebo naopak unaveným, vyhořelým a znechuceným je nadlidský výkon. Zároveň je to ale asi nejdůležitější úkol ze všech výše zmíněných. Nálada na začátku školního roku mnohdy ovlivní přístup a rozpoložení kolegů na velmi dlouhou dobu. Pokud je tento vliv negativní, snadno se přenese i na jim svěřené děti a můžeme si zkazit atmosféru na velmi dlouho. A proto – zkusme se na chvilku zastavit, usmát se na sebe a třeba si jen popovídat. Sice bude práce chvíli stát, ale ale nálada poletí nahoru o to rychleji a to je výhodný obchod.
Filip Sedláček, DiS.
Vedoucí vychovatel
