Blíží se svátek svatého Martina, někteří z vás už chystají různé aktivity s dětmi, jako je pečení martinských rohlíčků, tvoření bílých koníků, vyrábění hus a povídání si o svatém Martinovi. Nabízíme vám další inspiraci, jak tento příběh dětem přiblížit za použití metod a technik dramatické výchovy. Primárně je toto zpracování myšleno jako ucelená lekce, lze však jednotlivé aktivity rozdělit do více dnů či použít i pro jiné téma.
Úvodní motivace
Pomůcky: Klubíčko vlny
Děti sedí na zemi ve velkém kruhu, neměly by sedět těsně vedle sebe (obvod kruhu by měl být tak velký, aby se uvnitř mohly později pohybovat všechny děti). Vychovatel/ka začne s posíláním klubíčka, drží začátek vlnky (nechte si dostatečnou rezervu na pozdější vytvoření brány). Klubíčko si postupně děti v kruhu podávají a odmotávají tak, aby je všechny nakonec spojilo. Každý tedy v ruce drží odmotanou vlnku. Tuto aktivitu provázíme slovy: „Do kola klubíčko putuje, mě a tebe spojuje„. Když klubíčko doputuje zpět k vychovatelce, vyzve děti, aby vlnku společně napnuly a pomalu položily před sebe na zem. Vychovatelka z obou konců naznačí bránu (zbylé klubíčko můžete odstřihnout, aby nepřekáželo). Nyní se vychovatelka dětí zeptá, co jim vytvořený tvar připomíná, děti se mohou postavit (neměly by však kruh narušit). Necháme děti vyjádřit, poté jim prozradíme, že se nacházíme u středověkého města jménem Amiens. Vlnka představuje hradby města a výklenek bránu, a že u tohoto města vznikla jedna legenda, o které si budeme povídat, tvořit a hrát si s ní.
Lidé ve městě
Pomůcky: reproduktor, středověká hudba nebo tamburína
Nyní vychovatelka děti vyzve, aby se staly obyvateli města: „Obyvatelé se ve městě různě pohybují, ale vždy tak, aby do sebe nenarazili. Když se potkají, pozdraví se.“ Dětem nyní pustíme hudbu (nejlépe středověkou, můžete využít: zde) Případně použijte pouze tamburínu. Vždy, když vychovatelka hudbu stopne (zachrastí tamburínou), obyvatelé se zastaví a pozdraví s tím, kdo je před nimi nebo v jejich bezprostřední blízkosti (klidně i s dvěma či třemi lidmi). Na začátku dětem pozdravy určíme: první pozdrav při prvním zastavení hudby – kývnutí hlavy, druhý pozdrav při druhém zastavení hudby – podání ruky s úsměvem, třetí – kývnutí hlavy s pozdravem „Dobrý den“, čtvrtý – podání ruky s pozdravem „Dobrý večer“ atd. V další fázi si děti určují pozdravy samy, jen by pokaždé měly použít jiný pozdrav než byl ten předchozí.
Po této aktivitě vyzveme děti, aby si pohodlně sedly, lehly a v klidu poslouchaly příběh.
Čtení příběhu
„V dávných dobách, v části římské říše zvané Panonie, se jednomu římskému vojákovi narodil syn Martin. Vyrostl z něho velmi udatný a silný muž a jeho otec chtěl, aby se stejně jako on stal vojákem. Martin svého otce poslechl a dokonce se stal členem císařské gardy. Pobýval se svou jednotkou ve městě Amiens. Jednoho mrazivého dne, když se vracel na svém koni z náročné služby, spatřil Martin u městské brány polonahého žebráka.„
Zeptáme se dětí, zda vědí, kdo je to žebrák. Zde se opět nabízí příležitost s dětmi diskutovat (Žebrák kdysi a dnes? Dnes spíše bezdomovec? Jak se lidé mohou do takové situace dostat?) Opět záleží na situaci a času.
Vnitřní hlasy (technika DV)
Nyní vyzveme děti, aby se vžily do role žebráka, sednou si do kruhu, klidně mohou zavřít oči, jsou teď společně tím jedním žebrákem. Můžeme jim pro navození situace krátce popsat, že „sedí u městské brány, je velmi mrazivý den a žebrák má na sobě jen roztrhanou tenkou košili, je bez bot a tak dva dny neměl už vůbec nic k jídlu. Ostatní lidé kolem žebráka chodí, odvrací od něj pohledy, natož aby mu pomohli.“ Vychovatel/ka řekne dětem, že se žebrákovi honí v hlavě spousta myšlenek. Kohokoliv nyní napadne jak se žebrák cítí nebo na co myslí, řekne to nahlas (někdy se povede, že promluví najednou více dětí, klidně mohou myšlenku – vnitřní hlas – zopakovat, někdy chtějí děti na sebe upozornit, takže řeknou myšlenku mimo téma, či nevhodné slovo, v tuto chvíli je však nenapomínejte, pokud by se situace tzv. rozjela, aktivitu ukončete). Ukončení aktivity: vychovatelka vnitřní hlasy shrne: „žebrákovi se honily hlavou různé myšlenky, někdy ani nevěděl, kde se mu v té hlavě objevily (v případě nevhodných slov), protože taková slova ani neznal, některé myšlenky však byly opravdu zajímavé„– vychovatelka zopakuje ty, které se týkají příběhu (je mi zima, mám hlad, je mi smutno…).
Pokračování příběhu
Opět vyzveme děti, aby si pohodlně sedly, lehly a poslouchaly příběh.
„Martinovi bylo žebráka velmi líto. Chtěl mu nějak pomoci, ale neměl u sebe žádné peníze, ani jídlo. Rozťal mečem alespoň svůj plášť a polovinu dal žebrákovi. Žebrák se do půlky teplého pláště zabalil. Tím ho Martin zachránil před umrznutím. V noci se mu pak zdálo, že v polovině jeho pláště je oděn Kristus. Ráno se probudil a uvědomil si, že už nechce být vojákem. Odešel z armády, chvilku žil jako poustevník a nakonec se stal biskupem.“
Záchrana
Vychovatel/ka položí dětem otázku: „Víte děti, jak můžeme někomu blízkému pomoci, i když nemáme peníze, jídlo ani meč a plášť? Můžeme mu poskytnout svoje ruce – k pohlazení, obejmutí, ale i k práci.“ My si teď vyzkoušíme, jak někoho zachránit pomocí rukou.
Pohybová aktivita – dětem přidělíme čísla. Každé dítě si musí pamatovat to své. Následně děti chodí v prostoru. Vychovatel/ka vysloví nahlas některé z čísel. Dítě, jemuž toto číslo patří zavolá „pomoc“ a omdlévá (upozorníme děti, aby „omdlévaly“ pomalu), ostatní děti mají za úkol rychle zareagovat a běžet omdlévajícímu pomoci – zachytit ho. Věřte, že tato aktivita děti velmi baví a budou jí chtít opakovat.
Závěrečná reflexe
Děti se jednotlivě vyjádří v kruhu, jak se jim příběh líbil, co je nejvíce zaujalo apod. Můžeme k tomu využít vlnku, kterou si budeme posílat a smotávat zpět do klubíčka.
Další možná aktivita:
Tvoření města
Tuto aktivitu si můžete rozvinout podle vlastní fantazie a především času. Cílem je, aby uprostřed kruhu vzniklo město. Můžete tvořit z dostupných hraček a pomůcek – dřevěných kostek, lega, stavebnic apod. Případně mohou děti nakreslit domečky na kartony, čtvrtky. Já jsem dětem poskytla i odstřižky látek, barevné šátky, krepák, korkové špunty, kamínky, větší oválné skleněné korálky. Ve městě tak mohla vzniknout řeka, park, kostel, studna, cesty apod. Směřujte však děti k tomu, že tvoří středověké město (4.století). Při tvorbě města s dětmi diskutujte o tom, co v té době mohlo ve městě být a jak se lidem v té době žilo (bez vodovodů, topení, elektřiny, moderní techniky). Děti lze také rozdělit do skupin, každá si může tvořit vlastní čtvrť, kterou si dále pojmenují.
Bohuslava Zemanová
