První díl přinesl náhled do způsobů a forem zavedení hudebních činností jako běžné součásti práce vychovatele školní družiny, dozvěděli jsme se o jejich výhodách a přednostech (zde).
Pohyb
Pohyb je dnes jednou z nejoblíbenějších aktivit dětí. K nejelementárnějším pohybovým aktivitám patří hra na tělo (tleskání, pleskání, podupy, luskání). Hru na tělo (tzv. body percussion) uplatníme při rytmických hrách, hře na ozvěnu či k rytmickému doprovodu písní.
Vlastní pohybové aktivity spojíme nejlépe se zpěvem písní. U nejmenších dětí lze využít text písně k nápodobě pohybu (např. Já jsem muzikant). U starších dětí využijeme jednoduché krokové variace v souvislosti s logikou hudební formy písně.
HOUBY
Velmi oblíbené jsou aktivity využívající digitální technologie. Hravou formou tak můžeme děti seznámit i s vážnou hudbou. Namísto hudebních nástrojů dosaďte nejprve hru na tělo/obrázek deště lze nahradit pohybem/. Při dalším poslechu lze využít dle uvážení rytmické nástroje.
Poslech a hra na tělo – Antonio Vivaldi: Podzim
K pohybovým aktivitám lze využít nejen jednoduché tance typu mazurky ale i modernější, jako například Dřevákový tanec. Nácvik a provedení naleznete v následujících odkazech.
Příklad provedení tance:
Vysvětlení nácviku:
Hra na nástroje:
V rámci činností v ŠD máme na mysli lehko ovladatelné nástroje (Orffovy nástroje) a to zejména rytmické. Pokud nemáme dost finančních prostředků pro jejich zakoupení, lze s dětmi vytvářet vlastní improvizované nástroje z odpadového materiálu.
Návody na výrobu některých nástrojů naleznete zde: Netradiční hudební nástroje a jejich využití v hodině (Bakalářská práce)
Rytmický doprovod na improvizovaný nástroj
Písničku „Když jsem šel z hub“ můžeme doprovodit např. hrou na borovou šišku. Na šišku hrajeme trsátkem – jednou směrem dolů a dvakrát směrem nahoru – k sobě. V jednom taktu zahrajeme 3x (třídobý atd.).
Příklad využití hry na rytmické nástroje prostřednictvím digitálních technologií je uveden v pohybových aktivitách: A. Vivaldi – Podzim.
Ohledně melodických nástrojů můžeme na místo drahých zvonkoher, xylofonů či metalofonů použít dnes oblíbené boomwhackery či hrací zvonky, které jsou cenově dostupnější.
Nejjednodušším nástrojem je však náš hlas. Pokud se děti stydí zpívat využijeme kazoo, nebo obyčejný hřeben, přes jehož „zuby“ přeložíme tenký papír. Hra na hřeben má podobný zvuk jako kazoo a nic nás nestojí.
Poslech
Práci s poslechem jsme již naznačili v předchozích odstavcích. Percepční činnosti jsou vhodné k propojení s pohybem – tancem, hrou na tělo či na lehce ovladatelné nástroje.
Velmi pěkná je kombinace audio ukázky s výtvarnými činnostmi, ale i s literární tvořivostí, kdy se hudba stává motivací pro vytvoření osobitého příběhu. Poslechové aktivity slouží i k relaxaci.
V následujícím odkazu naleznete jinou podobu námi nacvičeného „Dřevákového tance“. Děti prostřednictvím ukázky seznámíme s tanečními profesionály.
Existují vzdělávací CD, která přístupnou formou osvětlují informace o hudební řeči. Příkladem je např. komplet Ilji Hurníka „Umění poslouchat hudbu“.
V současné době doporučujeme například velmi pěknou výstavu s interaktivními prvky v Českém muzeu hudby „Hudební zvěřinec“, která potrvá do konce roku 2022 (https://www.nm.cz/program/pro-rodiny-s-detmi/hudebni-zverinec)
Souhrnem:
Pokud jste pozorně přečetli všechny aktivity uvedené v příspěvku, určitě jste zjistili, že naším motivačním tématem se stal podzim.
Vokální aktivity:
- Uvolnění – masáž: smaženice
- Zpěv – písně: „Když jsem šel z hub“ „Houby“
Pohybové aktivity:
- hra na tělo – deklamace textu: stromy, poslech A. Vivaldi – „Podzim“
- tanec mazurka na výše uvedené písně
- Dřeváčkový tanec
Hra na nástroje:
- Doprovod písně „Když jsem šel z hub“
- Doprovod A. Vivaldi „Podzim“
Poslech:
- Vivaldi „Podzim“
- “Dřeváčkový tanec“