V dnešním článku se zaměříme na děti trpící tzv. syndromem CAN (z anglického Child Abuse and Neglect). Zneužívání a zanedbávání dětí je dalekosáhlým problémem, který způsobuje trauma narušující vývoj mozku a přinášející dlouhodobé fyzické, emocionální a behaviorální obtíže v budoucím dospělém životě. Pochopení příznaků a rizikových faktorů špatného zacházení s dětmi může pomoci odborníkům v oblasti péče o děti identifikovat takové děti a rodiny, v nichž se takové zacházení odehrává a navrhnout postup řešení.
Definice syndromu CAN
Zanedbávání a zneužívání je v základu trvalým neuspokojováním základních potřeb dítěte (ať už je to pocit bezpečí, přijetí, lásky či ocenění), které přináší maladaptivní změny v jejich fyzické a duševní pohodě. Zanedbávání a zneužívání může mít mnoho různých podob. A u zanedbávání někdy může existovat tenká hranice mezi cíleným poškozováním nebo špatným přístupem rodičů. Z dlouhodobého hlediska bychom se však měli řídit jednoduchým pravidlem a tím je, že pokud dítě zažívá obtíže, jež mu komplikují každodenní fungování (má časté absence, zhoršuje se mu prospěch atd.) déle jak 2-3 týdny, je potřeba začít pátrat, co za těmito negativními změnami stojí.
Příklady typů zneužívání:
Fyzické týrání je úmyslné použití fyzické síly, které může mít za následek fyzické zranění. Příklady zahrnují bití, kopání, třesení, pálení nebo jiné projevy síly proti dítěti.
Sexuální zneužívání znamená zapojování dítěte do různých sexualizovaných praktik. Zahrnuje takové chování, které jakýmkoliv způsobem narušuje a překračuje intimní zónu dítěte či ho vystavuje jakýmkoliv sexualizovaným aktivitám (ať už jde o přímou účast nebo vzdálenou formu vystavování sexualizovanému obsahu).
Emocionální zneužívání se týká chování, které poškozuje prožitek vlastní hodnoty dítěte nebo jeho emocionální pohodu. Příkladem jsou např. nadávky, zahanbování, odmítání, dlouhodobé zadržování projevů lásky či vyhrožování.
Příklady typů zanedbávání:
Fyzické zanedbávání je situace, kdy základní potřeby spojené s fyzickým zajištěním dítěte, jako je např. jídlo, oblečení nebo přístřeší, nejsou dostatečně naplněny.
Vzdělávací zanedbávání nastává, když dítěti není poskytnut plnohodnotný přístup ke vzdělávání (dítě není přihlášeno ke školní docházce, rodiče nemohou dítě do školy dopravovat kvůli své finanční situaci atd.) nebo je nuceno se dlouhodobě věnovat jiným činnostem (např. pracovat).
Lékařské zanedbávání znamená, že dítěti není poskytnuta náležitá zdravotní péče. To zahrnuje péči např. dentální či jinou péči a odmítání nebo ignorování různých lékařských doporučení.
Strategie řešení
Dítě, které je zanedbáváno si mnohdy neuvědomuje, že to, co se děje, je špatně. A může si dokonce myslet, že si za špatné zacházení může samo nebo je dokonce přímým viníkem událostí a špatné zacházení si zaslouží. V tomto případě doporučujeme pár jednoduchých kroků:
- ujistěte dítě, že udělá správnou věc, pokud vám o špatném zacházení řekne,
- ujistěte dítě, že situace není jeho chyba,
- berte jeho způsoby vyjádření vážně, nepodceňujte situaci,
- nekonfrontujte údajného násilníka, nechte řešení na oficiální cesty,
- vysvětlete dítěti, co budete dělat dál,
- v případě vážného podezření co nejdříve nahlaste, co vám dítě řeklo.
Zneužívání a zanedbávání dětí jsou závažnými skutečnostmi, které ohrožují zdraví a duševní pohodou dítěte. Mohou mít dlouhodobý dopad na délku dožití a příležitosti, kterých se dětem v jejich životě může dostat. Řešení přináší většinou dalekosáhlou kaskádu událostí, jež natrvalo mění rodinné podmínky. Proto je potřeba přistoupit k problému sice s rozvahou, ale o to asertivněji.
Mgr. et Mgr. Dagmar Halo
