V dalším díle se nyní zaměříme na obtíže spojené s ADHD (anglicky attention deficit hyperactivity disorder) u dětí ve školních a výchovných institucích. Děti s poruchou pozornosti/hyperaktivitou (ADHD) zažívají na své cestě k úspěchu více překážek než průměrné, zdravé děti. Příznaky ADHD, jakými jsou neschopnost dávat pozor, potíže se sezením po delší dobu, či potíže s ovládáním impulzů, mohou dětem s touto diagnózou ztížit dobré výsledky ve škole a udělat nedobrý dojem u učitelů i vychovatelů. Děti s ADHD jsou tak často v praxi zaměňovány za „zlobivé“ děti, i právě proto, že jimi skutečně jsou. Ne však proto, že by samy chtěly, ale proto, že nemohou jinak.
Projevy ADHD u dětí
U dětí s ADHD bývá často obtížné rozlišit, zdali dítě zlobí a potřebuje výchovné zásahy, které usměrní jeho chování, anebo je potřeba mu nabídnout alternativu vzhledem k deficitům, které má např. v oblasti pozornosti nebo impulzivity.
ADHD je častěji diagnostikováno u chlapců než u dívek. U dívek je pravděpodobnější, že budou mít pouze příznaky nepozornosti (ADD), a je méně pravděpodobné, že projeví rušivé chování, které činí příznaky poruch pozornosti zřetelnějšími. To znamená, že dívky, které mají poruchu pozornosti, nemusí být vždy diagnostikovány. Následující příznaky mohou způsobit v životě dítěte značné problémy, jako jsou špatné výsledky ve škole nebo špatná sociální interakce s ostatními dětmi a dospělými.
Hlavní příznaky nepozornosti jsou:
- dělání chyb z nedbalosti – například ve školních úkolech,
- zapomnětlivost či ztrácení věcí,
- neschopnost držet se úkolů, které jsou únavné nebo časově náročné,
- zdá se, že není schopen poslouchat nebo plnit pokyny
- potíže s organizací úkolů včetně časové perspektivy
Hlavní příznaky hyperaktivity a impulzivity jsou:
- neschopnost klidně sedět (zvláště v klidném nebo tichém prostředí),
- nadměrný fyzický pohyb,
- nemožnost vyčkat, až na ně přijde řada,
- jednání bez přemýšlení,
- skákání do řeči
Strategie pro práci s dětmi s ADHD
Zadání práce nebo aktivity, která odpovídá úrovni dovedností dítěte, je základem duševního well-beingu nejen dětí s ADHD. Děti s ADHD se budou vyhýbat výuce či aktivitám, které jsou příliš obtížné nebo příliš dlouhé. Děti s ADHD, které mají možnost dokončit činnost, produkují více práce, jsou více přizpůsobivé a chovají se méně negativně. Stejně tak poskytování vizuálních připomenutí je dobrou strategií i proto, že děti s ADHD dobře reagují na vizuální podněty a příklady. Pro děti s ADHD mohou být také zajímavé párové aktivity nebo učení, které je opět i v obecné rovině velmi efektivní. Čím více zážitkově pojatých aktivit (případně učení), tím lepší výkon a zaujetí.
Omezení možného rozptýlení je pro děti s ADHD důležitým prvkem, který jim může razantně pomoci dosáhnout vyššího výkonu. Užitečné strategie pro žáky s ADHD mohou zahrnovat např. jejich usazení mimo zdroje nadměrného hluku, nežádoucích vizuálních podnětů, ale také velkého nepořádku. Ve třídě, pokud má dítě obzvláště těžké problémy s vyrušováním, může být pro něj užitečné sedět v přední části třídy blízko učitele. Příjemnou změnou může být např. poslech „bílého šumu“ nebo jemné hudby na pozadí, což může zlepšit zaměření na úkol a koncentraci.
Mgr. et Mgr. Dagmar Halo
