Blíží se Mikulášská nadílka a trochu toho strašení. Jak to chodí u vás? Zvete si čerty? Připravujete s kolegy či kolegyněmi vlastní masky a nadílku? Nebo chodí převlečené starší děti k těm mladším? U nás se „školáci“ rozhodli, že si připraví program pro „školkáčky“, a aby se dokázali vžít do rolí čertů a andělů, připravila jsem pro ně krátké průpravné cvičení. Zároveň ho nabízím jako inspiraci, jak si s dětmi tyto naše zvyky užít v rámci metod a technik DV.
Pomůcky:
- Kartičky se slovy (počet kartiček odpovídá minimálně počtu dětí, nadepište podle vlastní fantazie – slova by měla popisovat postavu anděla a čerta, např. hodný, strašidelný, vlídný, vzteklý, vyplazující jazyk, usmívající se, zákeřný, spolehlivý, blekotající, láskyplný, spravedlivý…
- Guma – prádlová pruženka (podle počtu dětí – nejlépe jedna do dvojice, délka by měla být jako tzv. skákací guma)
Rozehřátí – navození tématu
Na začátku rozmístíme po místnosti kartičky rubem vzhůru. Pustíme pomalejší hudbu. Děti chodí po místnosti a ve chvíli, kdy se hudba stopne, děti se zastaví u jedné kartičky, přečtou si ji a pokusí se ztvárnit danou postavu, tedy náladu či činnost. Mohou se hýbat, ale pouze na místě – jako oživlá socha. Po chvilce opět hudbu pustíme, děti se pohybují podle vlastní fantazie. Několikrát toto zastavení opakujeme tak, aby děti měly možnost vystřídat více kartiček.
Je dobré před tím děti upozornit, že to je pouze na nich, co si pod daným slovem představí a jak ho předvedou. Při této činnosti nám jde hlavně o to, aby si děti zkusily dané pocity prožít individuálně pro sebe, nikoliv pro ostatní.
Kroužek – rozbor slov
Děti vyzveme, aby si sedly do kroužku. Každý si vezme jednu kartičku (může to být ta, u které se naposledy zastavil). Přečteme jednotlivá slova a diskutujeme o tom, co který pocit, nálada či vlastnost znamená. Rozdělíme na kladné a záporné (můžeme skládat do sloupců jako plus a mínus, nebo barevných obručí – červená a zelená, opět záleží na vás), může se stát, že některé kartičky nebudou umět děti zařadit, necháme kartičky tedy v neutrální zóně. Zeptáme se dětí, zda by dokázaly určit, kterým nadpřirozeným (pohádkovým) postavám tyto vlastnosti/nálady můžeme přiřadit. Navedeme je tak na postavu čerta a anděla.
Společná improvizace aneb když se kamarádí čert s andělem
Rozdáme dětem do dvojice gumy (dvojice můžeme určit my nebo si děti losují, můžeme k tomu využít kartičky nálad…). Měly by vzniknout dvojice, kde bude jeden čert, druhý anděl. Výchozí pozice: čert a anděl stojí naproti sobě s navlečenou gumou kolem pasu. Upozorníme děti, že by jim guma neměla za celou dobu spadnout, musí se pohybovat podle role – tedy jeden předvádí čerta, druhý anděla. Měly by se vzájemně vnímat, dávat pozor, aby gumu nedostaly do takové pozice, která bude druhému nepříjemná. Mohou si gumu přesouvat různě po těle, ale nesmí se jim dostat na krk a ani ji nemohou vzít do ruky, tedy sevřít v dlani, pouze posouvat pohybem těla. Pustíme opět hudbu a necháme děti improvizovat v pohybu. Po určité chvíli role ve dvojici vystřídáme, tedy ten, kdo předváděl čerta bude anděl a naopak.
Je možné, že některé děti budou stát na místě a zkoušet pouze přesouvat gumu, některé dvojice se rozpohybují do rytmu hudby po celé místnosti. V této činnosti jde především o to, aby se děti naučily vnímat samy sebe a zároveň toho druhého. Jak působí můj pohyb na druhého, zda se nechám raději vést či vedu já?
Závěr
Opět se sejdeme v kroužku a zhodnotíme jednotlivé role. Děti se vyjadřují k tomu, jak se cítily jako čerti a jak jako andělé. Zda byl v pohybu rozdíl – jak těžkopádně se pohybuje čert a lehce anděl? Můžeme si povídat také o strachu z čertů. Jakou mají děti zkušenost. My jsme ještě přidali diskuzi o tom, jakým způsobem se chovat při návštěvě menších dětí, abychom si všichni andělsko – čertovské radovánky užili.
Bohuslava Zemanová
