Úkolem vychovatelů školní družiny je podporovat rozvoj žáků mimo vyučovací proces ve škole. Proto zastává nezastupitelnou roli v psychickém a emocionálním vývoji dětí. Nabízí totiž prostor pro realizaci rozmanitých aktivit, odpočinek a rozvoj sociálních dovedností. Všechny tyto složky se velmi významně podílí na dětské psychice.
V dnešním článku si objasníme teoretické základy, jež se týkají vlivu prostředí a aktivit v ŠD na psychiku dětí, ale jak je již zvykem, větší část bude věnována praktickým tipům a doporučením, jak s těmito faktory efektivně pracovat v každodenní praxi ve školní družině.
Vliv prostředí školní družiny na psychiku dítěte
Jedním z nejzásadnějších faktorů, které mají vliv na utváření dětské psychiky je právě prostředí, ve kterém tráví tolik času. Jedná se o fyzický prostor, jež je tvořen nejen vybavením a celkovým vzhledem, ale také atmosférou a vztahy. Několik výzkumů ukazuje, že prostředí podporující bezpečí a přirozenou kreativitu výrazně přispívá k rozvoji pozitivních psychických vlastností dítěte.
Primárním prostředím dětí je samozřejmě rodina, ale školní družina je místem, kde děti tráví čas po soustředění ve vyučování, kdy je velmi potřebný odpočinek a regenerace. Nejen proto je nezbytné, aby prostředí odpovídalo jejich potřebám. Z hlediska vybavenosti se jedná o pořádek, dostatečné světlo, možnost tichého místa a teplé barvy, jež vedou ke zklidnění a uvolnění.
Důležité je však zejména vytvoření podnětného prostředí, které bude bezpečným prostorem, místem pro budování sebedůvěry a zlepšování nejen sociálních dovedností. Právě chaotická či nepřátelská atmosféra často vede k úzkosti, stresu či problémovému chování.
Vliv aktivit realizovaných ve školní družině na psychiku dítěte
Ve školní družině bychom mohli specifikovat několik typů aktivit, které mají vliv na dětskou psychiku. Důležitá je volba a skladba těchto aktivit tak, aby byly pravidelně střídány, jelikož každý typ aktivity přináší jiný benefit pro příznivý vývoj dětské psychiky.
Nejčastěji se můžeme setkat s těmito typy aktivit:
- Kooperativní hry: tento typ her si klade za cíl rozvíjet týmovou spolupráci, vrstevnické učení (učení se dovednostem od vrstevníka či učení se vzorcům chování). Zábavnou formou tak vede děti k rozvoji sociálních dovedností, jež jsou základem pro každodenní život.
- Pohybové aktivity: tyto aktivity mají velkou roli v podpoře zdravého životního stylu u dětí, převážně po dopoledním sezení v lavicích. Nezastupitelné jsou převážně díky jejich přispívání k rozvoji motorických dovedností a poskytnutí možnosti vyventilování a vybití přebytečné energie. Lépe tak děti učí hledat své strategie pro zvládání různých emocí a pokud se jedná o pohybovou aktivitu v kolektivu, opět přispívá k podpoře týmové spolupráce i komunikace.
- Zábavné hry: tento typ her má velký vliv na dětskou psychiku, i když bývá mnohdy podceňován. Cílem pravidelné realizace těchto aktivit je právě společné vytvoření uvolněné a přátelské atmosféry, pobavení se, rozvoj komunikačních schopností a kamarádských vztahů mezi dětmi. Díky těmto hrám mohou děti často zjistit, že i vychovatel je člověk, který má také rád zábavu a je jim vlastně dost blízký.
- Kreativní aktivity: tento typ aktivit bývá ve školních družinách realizován nejčastěji. Cílem realizace těchto aktivit je vést děti k vyjádření svých emocí, uvolnit napětí a vytvořit prostor pro ventilaci. Dalšími benefity je bezpochyby rozvoj jemné motoriky a podpora sebevyjádření a fantazie.
- Klidové aktivity: tento typ aktivit by měl být pravidelně zařazován pro zklidnění a regeneraci po školním dni. Nejčastěji se jedná o čtení či aplikování relaxačních technik. Benefitem pravidelné realizace těchto aktivit je rozvoj koncentrace a podpora samostatnosti.
Shrnutí teoretické části
Emocionální a kognitivní vývoj dětí je ovlivňován prostředím, které by mělo být otevřené svobodnému vyjádření vlastních emocí, vrstevnickému učení a spolupráci. Dětská psychika je vnímavá na mnoho podnětů, jež na děti působí z realizovaných aktivit a prostředí školní družiny.
Kognitivní vývoj dětí, nebo-li schopnost logického myšlení, řešení konfliktů/náročných situací a koncentrace, může být příznivě ovlivněn pomocí pravidelné realizace aktivit zaměřených na rozvoj postřehu, paměti, ale také podporu zrakové a sluchové percepce.
Emocionální vývoj dětí je ve školní družině podpořen tím, že se děti učí pracovat se svými emocemi, rozpoznávat je a řešit náročné situace. Úkolem vychovatele je schopnost vytvoření prostředí, kde se děti budou cítit bezpečně a nebudou mít strach projevit a sdílet své emoce. Právě toto prostředí minimalizuje vznik nežádoucích situací.
Desatero praktických tipů k vlivu aktivit V ŠD na psychiku dítěte
Klíčovou roli při vytváření podpůrného a bezpečného prostředí ve školní družině mají právě vychovatelé. Neměli by však opomíjet důležitost nejen typů aktivit, ale také atmosféry a prostředí.
Samotný přístup vychovatele k aktivitám, ale i běžným situacím a interakcím může velmi ovlivnit pohodu dětí a jejich schopnost zvládat různé situace. Následující praktické desatero vám pomůže efektivněji pracovat s prostředím i aktivitami tak, aby podporovaly zdravý psychický vývoj dětí.
1. Vytvoření bezpečného prostředí
V první řadě je důležité zajistit ve školní družině bezpečný prostor. Třída by měla být dobře osvětlená, měl by zde být udržován pořádek a vybavení by samozřejmě mělo být bez závad. Nezbytné je i poskytnout určitý prostor pro pohybové aktivity. Pokud bude prostor uspořádán, bude na děti působit klidněji a nebudou se cítit přetíženi hračkami. Stejně tak i dekorace by měly být harmonické a využity by měly být především pastelové barvy, které působí uklidňujícím dojmem.
Pokud je to možné, je vhodné prostor školní družiny rozčlenit do několika zón – pro odpočinek, pohyb, hru či pro týmové hry. Děti si tak mohou vybrat, kde zrovna chtějí být a odpadá tak i jakýsi stereotyp. Stejně tak je důležité využívat i různorodé materiály.
2. Budování příjemné atmosféry
V rámci budování příjemné atmosféry bychom se nejprve měli zastavit u sebe a zamyslet se, jak já konkrétně k této atmosféře přispívám a co mohu ještě zlepšit. Častým problémem mohou být negativní poznámky ze strany vychovatele, které mají za cíl dítě kritizovat. Místo toho je vhodné se zaměřit na motivující výroky: „Dobrý pokus, příště to zkusíme ještě jinak“.
S předchozím odstavcem souvisí i samotný proces snahy/tvorby/hry, a ne pouze zájem o finální výsledek. Právě oceňování úsilí v dětech rozvíjí sebedůvěru a motivuje je k dalšímu pokroku.
3. Podpora kreativity
Nenásilnou formou pravidelně nabízejte dětem tvořivé činnosti. Právě tyto činnosti vedou děti k vyjádření fantazie, ale i svých pocitů. Nepochybným benefitem je i rozvoj jemné motoriky a podpora soustředění.
Nebojte se při těchto činnostech zapojit děti i do organizátorské role. Pokud si všimnete, že máte ve školní družině dítě, které je zapáleno například do skládání origami, může si pro ostatní připravit program.
4. Vyvážení pohybu a relaxace
Nejen děti potřebují znát rovnováhu mezi fyzickou aktivitou a relaxací. Spoustu dospělých v tom má stále nejasno, proto je vhodné k tomuto poznání vést děti již od útlého věku. Pravidelně bychom měli zařazovat pohybové hry, zároveň ale i klidové aktivity, které povedou k regeneraci.
V rámci pohybových her by měla být rozvíjena především spolupráce a fair-play, kdežto u klidových a relaxačních aktivit spíše ponoření do sebe a odpočinek.
Jak bylo již zmíněno na začátku desatera, je vhodné vytvořit tichou zónu, která bude určena pro hry s klidnými hračkami či čtení. Ideální je vybavení polštáři a plyšovými hračkami.
5. Vztahy, vztahy, vztahy
Vztahy jsou (nejen) v pomáhajících profesích alfou i omegou. Školní dítě tráví většinu svého dne v nějakém kolektivu – třídním, poté družinovém. Je proto důležité, aby docházelo k podpoře a rozvoji zdravých vztahů.
Neměli bychom proto zapomínat na pravidelnou aktivní podporu spolupráce, vzájemnou pomoc a budování respektu mezi dětmi. Vhodné je zařazovat aktivity, ve kterých si děti navzájem vymění své názory a již od malička tak budou vědět, že každý má právo na svůj názor.
6. Různorodost aktivit
Již v úvodu desatera byla zmíněna různorodost materiálu v rámci vybavení školní družiny. Stejně tak je to i s různorodostí aktivit, je důležité balancovat mezi aktivními a klidovými aktivitami. Tento balanc je důležitý pro nepřetěžování dětí, udržování energie na optimální úrovni a podporu soustředěnosti.
Důležité je samotné střídání aktivit. Děti by neměly delší dobu sedět u jedné aktivity. Také by měly mít možnost vybrat si, zda chtějí puzzle skládat u stolečku či spíše na koberci, apod.
7. Začlenění přírody do každodenního režimu ŠD
Zvláště v dnešní uspěchané době je vhodné využívat přírodu jako podnět pro edukační, ale i kreativní aktivity. Tyto aktivity (např. landart z nasbíraných přírodnin) podporují ekologické myšlení, cit pro přírodu, ale i rozvoj kognitivních schopností.
Jakmile to počasí umožní, je vhodná pravidelná realizace vycházek do přírody či trávení času na školní zahradě. Příroda totiž uklidňuje a přirozeně zlepšuje koncentraci a vede nás k relaxaci.
Vhodné je využít přírodu i pro organizované pohybové hry, ale i poskytnout dětem volný prostor ke svému pohybu. Vhodné je využívat pohybové přestávky mezi aktivitami, kdy se děti libovolně protáhnou/vyběhají/vyskáčou.
8. Význam rituálů
Pokud je stanovena jasná struktura dne a pravidla, děti se cítí bezpečněji, protože ví, co zhruba mohou očekávat. Řadíme sem i samotnou tvorbu pravidel, o které se dočtete v zářijovém článku.
Právě pravidelné rituály – společná rozcvička, čas oběda, společné čtení, apod. mohou dětem poskytnout jistotu a bezpečí.
9. Podpora pozitivního myšlení
Nezbytné je pravidelné posilování pozitivního chování, což nejčastěji probíhá pochvalou dítěte za jeho chování právě ke druhým osobám.
Společně si můžete volit aktivity, ve kterých například na konci týdne jedno dítě poděkuje jinému, a společně tak popisují svou vděčnost.
10. Nezapomínejte na sebe
Svou psychickou pohodu bychom nikdy neměli mít na posledním místě. Pokud chci dětem vytvořit pozitivní prostředí, i já se ve školní družině musím cítit dobře, pracovat se svými emocemi a dále se posouvat.
Více k tomuto tématu si můžete přečíst v článku Stres jako součást profese vychovatele.
Závěr
V dnešním článku jsme si shrnuli, že nároky na vychovatele jsou vysoké, jelikož se jejich povinnosti netýkají pouze zajištění volnočasových aktivit, ale i tvorby podpůrného prostředí, které musí brát v potaz individuální potřeby každého dítěte, ale i kognitivní, emocionální a sociální potřeby. Vychovatele mohou velmi významně přispět k pozitivnímu psychickému vývoji dětí díky vytvoření bezpečné atmosféry, podpoře zdravých vztahů a plánování různorodých aktivit.
Přeji Vám, ať se společnými silami povede vytvořit bezpečné prostředí, ve kterém se děti, ale i Vy budete vyvíjet!
Bc. Kristýna Kapounková
