Heja, heja, hejou!
Kovbojové jedou, svoje stáda ženou!
Pod vedením šerifa, není tu žádný bandita.
Heja, heja, hejou!
Náš letošní družinový „příměstský“ tábor byl ve všech směrech NA DIVOKÉM ZÁPADĚ.
Plánování činností začalo už v zimě, kdy jsme oslovili přátele školy a rodiče a ve družině vyhlásili sbírku džínových sukní. Na každou z nich nám šikovná paní vychovatelka našila bílé volány. Ze starších polštářových povlaků také ušila kovbojské vesty pro kluky a ze zbytků ještě i kovbojské šátky.
Na táboře si je děti nabatikovaly známou technikou svazováním látky. Šátky modře, aby ladily k džínovým sukním, vesty hnědé, aby byly skoro jako opravdové kožené. Tak jsme celou skupinu táborníků sjednotili do country kostýmů. Abychom byli jako opravdoví honáci, dostali všichni ještě i klobouky z kartonáže, které si vybarvili podle svého.
Vchod do školy a školní chodbu jsme stylově upravili jako dveře do saloonu a postavili indiánskou vesnici z tee pee, které už znáte z loňského tábora.
Na konci školního roku jsme ještě stihli vyrobit i táborovou vlajku, abychom pak první den tábora mohli slavnostně zahájit týden kovbojských aktivit.
Součástí ranních táborových činností se stalo losování motivační kartičky na tento den a kreslení a psaní táborového deníku, kde si děti lepily i texty písní, které jsme zpívali s kytarou. Nechyběla jména táborových vedoucí.
Ze zbytků kůže si jednoduchým způsobem malí kovbojové vyrobili pytlíčky na zlato a drahé kameny, které rýžovali pomocí sítek v pískovišti. ( pravým „zlatem“ se staly kousky kovových plátků z kovodílny a „drahými kameny“ byly staré perleťové i obyčejné knoflíky)
Návod na kožený pytlíček: větší zbytky z kůže ( nabídky materiálu hledejte v bazarech – my našli dodavatele z firmy, která připravuje potahy na sedačky do aut – opravdu za pár korun) nastříháme do kruhovitého nebo oválného tvaru a pomocí průbojníku a kladívka prorazíme po okraji v přiměřené vzdálenosti dírky. Těmito otvory protáhneme šňůrku nebo stuhu nebo provázek. Opět jsme použili vyřazený materiál – šňůrky do bot.
Každý táborník si také odnesl domů květináč s malým kaktusem. Při dobré péči budou starostlivým zahradníkům už na konci zimy vykvétat.
Nemohli jsme vynechat sportovní aktivity, což byla především jízda na koni.
Trénink spočíval s jízdě zručnosti s koněm na tyči – každý tým měl svého, podle barvy hřívy, kterou si děti samy uzlíčkovaly.
Na opravdovém koni se všichni svezli na celodenním výletě na ranč, kde měli instruktoři připraven bohatý program i s ukázkami dovedností ze života pravého amerického Indiána.
Nechybělo ani hraní si na PONY EXPRES, kdy naši malí trapeři putovali přírodou a měli za úkol bezpečně doručit zásilku. Tou drahocennou surovinou byla mrkev pro koně na statku. Po trase měli připraveny různé úkoly, včetně střelby ze vzduchovek a stopování banditů.
Mezi nejkrásnější společné chvíle patřila i příprava na večerní country bál s buřt gulášem. Škrábání brambor, loupání cibule a krájení surovin jsme si všichni užili. Ve svých kovbojských oblecích jsme s profesionální lektorkou nacvičili country tanec. Kdo nechtěl spát ve škole, přišel o noční promítání westernových filmů a zpívání našich kovbojských hitů u kytary.
Poslední den NA DIVOKÉM ZÁPADĚ patřil společné snídani a vymýšlení našich kovbojských jmen. Celá naše táborová osada se pak vydala přes vesnici na posvátné místo nad údolím, abychom vyhodnotili táborový týden a předali malé odměny. Naposledy jsme si s chutí zakřičeli náš táborový pozdrav a poděkovali všem za super týden country zážitků.
Petra Pilná
vychovatelka
